Proč lidé v seniorském věku potřebují získávat nové znalosti a učit se se novým věcem
Studie naznačují, že učení se nových věcí stimuluje kognitivní funkce a zachová mentální výkonnost. Poskytuje také příležitosti ke sociální interakci a komunitnímu zapojení, což přispívá ke zlepšení sociálních dovedností a psychického zdraví, přispívá k prevenci kognitivního úpadku a umožňuje osobní růst včetně adaptace na nové životní situace.
Zdroj: pixabay.com
Vzhledem k těmto přínosům by mělo být vzdělávání a učení podporováno i u starších dospělých. Pojďme si jednotlivá hlediska trochu více rozebrat.
Jednou z hlavních oblastí lidské psychiky jsou kognitivní (poznávací) funkce, díky nimž vnímáme svět, jednáme, reagujeme či zvládáme různé úkoly. Centra kognitivních funkcí jsou uložena v různých částech mozku. Patří sem paměť, pozornost (koncentrace), rychlost zpracování informací (pohotovost), emocionální seberegulace, řeč, schopnost se vyjadřovat, porozumění a prostorová orientace.
Tyto funkce je třeba stále posilovat, zejména pak v seniorském věku. Výzkum publikovaný v časopisu "Psychology and Aging" (Park et al., 2014) ukázal, že učení nových dovedností a aktivit vede ke zlepšení například paměti, pozornosti a schopnosti řešit problémy.
Učení se novým věcem a získávání dovedností slouží rovněž jako prevence kognitivního úpadku a onemocnění spojených s věkem (např. demence). Průzkum odhaluje, že intelektuální stimulace, včetně učení nových dovedností, může snižovat riziko rozvoje demence a zlepšovat kognitivní rezervy (Hultsch et al., 2008).
Podobný pozitivní vliv jako na naše poznávací funkce má učení nových vědomostí též na sociální interakci a zapojení se do komunitních aktivit. Zlepšuje totiž sociální dovednosti a pocit sounáležitosti. Podle studie publikované v časopise "Aging & Mental Health" (Kawamoto et al., 2017) sociální interakce a učení nových zkušeností mají kladný účinek na psychické zdraví a kvalitu života starších dospělých.
Získávání nových znalostí poskytuje starším dospělým též smysl a účel. Seberealizace a rozvoj osobnosti jsou dle výzkumů důležité i v pozdním věku. Studie uveřejněná v časopise "Research on Aging" (Moore, 2010) zdůrazňuje, že aktivní a angažovaný životní styl, včetně učení nových věcí, přispívá k vyššímu pocitu smyslu a seberealizace.
Učení nových poznatků v pozdním věku může podpořit osobní růst a adaptaci na nové životní situace. Typickým příkladem takové potřeby přizpůsobení se je odchod do důchodu. Tento životní milník bývá často psychicky velmi náročný, avšak získávání nových znalostí může starším dospělým pomoci nalézt nový smysl jejich života a přispět k jejich osobnímu rozvoji.
Získávání nových znalostí a učení je zkrátka celoživotně prospěšným procesem; v pozdějším věku pak dokonce žádoucím. Díky učení se nových věcí produkuje mozek nové buňky a vytváří nová spojení, člověk si rozšiřuje obzory, lépe se začleňuje do společnosti, poznává nové lidi a není osamělí. Je dokázáno, že u starších lidí, kteří se neustále něco učí, existuje menší riziko, že se u nic rozvine demence nebo Alzheimerova nemoc.
Mějte na paměti, že na učení není nikdy pozdě.
Vaše redakce PROPRARODIČE
