Bezstarostná jízda začíná správnou přípravou auta

Víte, jak vaše auto opravdu svítí?

Správně fungující světla jsou alfou a omegou bezpečnosti na silnici. Nejsou tu jen proto, abyste dobře viděli vy, ale hlavně proto, aby bylo vaše vozidlo viditelné pro ostatní řidiče. Zdánlivě nevinná chyba, jako jízda v šeru s denním svícením, může mít fatální následky – neosvětlenou zadní část vozu si ostatní všimnou často až na poslední chvíli. A to může být už pozdě. Špatná viditelnost auta patří k častým a nebezpečným faktorům, které stojí za mnoha nehodami.

Základní kontrola světel by měla proběhnout před každou jízdou – než vyrazíte, ujistěte se, že všechna světla fungují správně. Pokud na cestě zjistíte, že jedno světlo nefunguje, může to být problém. Zejména pokud nesvítí levý světlomet, ostatní řidiči vás mohou považovat za motocykl, což je nebezpečné. V takovém případě je nejlepší žárovku co nejdříve vyměnit. Pokud nemůžete opravit světlo ihned, zapněte alespoň mlhovky nebo jiná světla, abyste zvýšili svou viditelnost. I přesto je vždy nejlepší světlo co nejdříve opravit, protože hrozí nejen pokuta, ale především bezpečnostní riziko.

U řady novějších aut najdete systém automatického přepínání režimů světel, který dokáže za běžných podmínek poměrně dobře spravovat denní svícení a hlavní světlomety. Automatika ale nemá oči jako vy – nepozná mlhu, ani zda jste v déle trvajícím šeru dobře vidět. V těchto podmínkách je lepší přepnout světla na režim odpovídající aktuální situaci. Důležité je naučit se své auto ovládat manuálně. Projděte si všechny polohy přepínače světel, zaparkujte před skleněnou výlohou nebo zdí, zapněte jednotlivé režimy a podívejte se, jak vaše světla skutečně svítí.

Zapomenout byste neměli ani na osvětlení registrační značky. Nesvítící osvětlení této části vozu patří mezi časté problémy, kterých si řada řidičů nevšimne, dokud je na ně někdo neupozorní. Funkční osvětlení však není jen otázkou předpisů – je klíčové také při technické kontrole, kde se podobné detaily posuzují.

Stěrače v perfektní kondici

Podzimní deště, mlha, občas i první sníh – to vše znamená, že stěrače jedou na plné obrátky. Co ale dělat, když místo hladkého stírání začnou vydávat nepříjemný hluk, rozmazávají vodu nebo poskakují po skle? V takovém případě je nejvyšší čas je vyměnit. Opotřebované nebo nekvalitní stěrače totiž dokážou proměnit jízdu za deště v utrpení.

Stěrače nejsou zrovna nejodolnější autodíl. Pravidelně dostávají zabrat nejen v dešti, ale trpí i během léta, kdy je ničí přímé sluneční záření. Guma na lištách se časem vysušuje, ztrácí pružnost a křehne. To způsobuje již zmíněné problémy.

Dobrá zpráva je, že výměna stěračů obvykle nevyžaduje návštěvu servisu. Zvládnete to sami během pár minut. Na co si dát pozor, až budete pořizovat nové stěrače?

• Délka lišt: U většiny automobilů je levý stěrač delší než pravý. Před nákupem si zjistěte přesné délky, případně lišty změřte. Pokud neseženete shodnou délku, radši vezměte o kousek kratší.
• Mechanismus uchycení: Existuje několik typů uchycení stěračů, nejčastěji háček nebo plastový úchyt s pojistkou. Pokud si nejste jisti, sáhněte po univerzálních stěračích s více adaptéry.

A hurá na výměnu. U starších aut jednoduše stěrače odklopíte. Modernější vozy mají však stěrače často schované pod kapotou, a je proto je nutné přepnutí do servisní polohy. U většiny aut stačí zapnout a vypnout zapalování a poté na několik sekund stisknout páčku stěračů do spodní polohy (délka stisku se liší dle výrobce). Přesný postup si však vždy zkontrolujte v manuálu vašeho vozidla.

Bez kapalin se auto neobejde

Chladicí kapalina, nemrznoucí směs, kapalina v ostřikovačích či motorový olej – tyto „nápoje“ jsou nezbytné pro správné fungování auta. Každý z nich má svou úlohu a jejich správná údržba je klíčová pro bezproblémový provoz a dlouhou životnost vašeho vozu.

Chladicí kapalina

Správná směs chladicí kapaliny a destilované vody je navržena tak, aby bránila přehřívání motoru během horkých letních dní a zamrznutí v mrazivých zimních měsících. Navíc chrání vnitřní části motoru před korozí a vodním kamenem, čímž prodlužuje životnost chladicího systému i samotného motoru.

Chladicí kapaliny se odlišují složením, ale také barvou, která však není určena k tomu, aby označovala použití například podle sezóny. Správný typ chladicí kapaliny je vždy předepsán výrobcem – pozor, nemůžete míchat cokoli s čímkoli. Např. chladicí kapalina červená G12 je určena pro novější motory s hliníkovými hlavami, žlutá G10 naopak pro starší motory bez hlav ze slitiny hliníku. Ačkoli se kapaliny odlišují barvou, barva je pouze orientační – podstatné je zvolit typ určený pro váš vůz. Přesný typ naleznete v manuálu vašeho vozidla nebo na nádobce chladicí soustavy. Nesprávné kombinace mohou vytvořit koktejl, který spíš škodí než chladí.

• Před zimou zkontrolujte obsah nádržky (bývá označena jako „coolant“) a v případě potřeby dolijte správný typ nemrznoucí směsi.
• Poměr míchání? Obvykle 1:1 s destilovanou vodou, ale vždy čtěte etiketu.
• Během běžného servisu si nechte stav chladicího okruhu zkontrolovat.

Směs do ostřikovačů

Čisté čelní sklo je základ bezpečné jízdy – právě k tomu slouží právě kapalina do ostřikovačů. Letní kapaliny jsou primárně určené k odmašťování skla a čištění od hmyzu a nečistot, zatímco zimní směsi musí být odolné vůči nízkým teplotám.

Zásadní je především příprava na zimu. Pokud v systému zůstane zbytek letní směsi, může zamrznout, čímž nejen zablokuje ostřikovače, ale také může poškodit nádržku nebo hadičky. Proto:

• Letní směsi před prvními mrazy důkladně vystříkejte.
• Nalijte zimní kapalinu, která standardně odolává teplotám až −20 °C nebo více.
• Rezervní láhev v kufru vám při delších trasách ušetří spoustu starostí. 

Motorový olej

Také olej je jedna z nejdůležitějších věcí ve vašem voze. Pravidelná kontrola hladiny oleje a jeho kvality chrání motor před opotřebením, přehříváním a zajišťuje jeho hladký chod.

Pokyny pro správnou péči:

• Kontrola hladiny: Provádějte alespoň jednou měsíčně, ideálně na rovném povrchu a při studeném motoru.
• Správný typ oleje: Držte se doporučení výrobce, zejména co se týče viskozity (např. 5W-30 nebo 10W-40).
• Pravidelná výměna: Intervaly výměny oleje se obvykle pohybují v rozmezí 10 000–15 000 km, případně jednou ročně. Olej si můžete vyměnit sami, pokud máte potřebné vybavení, základní znalosti o motoru a šikovné ruce. Pokud si na to však netroufáte, svěřte výměnu raději odborníkům v servisu.

Pneumatiky: Vaše stopa na silnici

Pneumatiky jsou tím, co vás drží ve spojení se silnicí. Kontrola tlaku a dezénu je rychlá záležitost, která může ušetřit spoustu problémů.

Dezén je navržen tak, aby zajišťoval přilnavost k povrchu vozovky. To obzvlášť platí za náročných podmínek, jako je mokro, sníh nebo led. Díky správné hloubce dezénu se voda i sněhová břečka odvádějí mimo kontaktní plochu, což významně zvyšuje ovladatelnost vozu. Čím hlubší dezén, tím bezpečnější je jízda. Opotřebované pneumatiky naopak znamenají delší brzdnou dráhu – ať už na mokré silnici, nebo při náhlém zastavení. Pokud na vozovce narazíte na louži nebo kluzkou část, s ojetými pneumatikami se výrazně zvyšuje riziko nehody. 

Životnost pneumatik je velmi individuální, přičemž obvykle se udává, že nové pneumatiky mohou zvládnout 50 000 až 100 000 km. To, jak dlouho skutečně vydrží, však závisí na celé řadě faktorů, jako je styl jízdy, typ vozovky, zatížení vozu, způsob parkování a další. Letní pneumatiky vydrží déle, pokud je nepoužíváte v mrazech. U zimních prodlouží životnost včasné přezutí na jaře a správné skladování mimo sezónu.

Pneumatiky je potřeba měnit nejen kvůli ubývajícímu vzorku, ale i z dalších důvodů. Další důležitým faktorem je stáří pneumatik. I když mají dostatečný vzorek, gumová směs stárne, což zhoršuje jejich výkon, zejména při extrémních teplotách. Podle výrobců pneumatik je maximální stáří pneumatik 10 let od data výroby. Po této době pneumatika ztrácí své jízdní vlastnosti a je nutné ji vyměnit. Pneumatiky nezapomeňte vyměnit také při mechanickém poškození.

Celoroční pneumatiky jsou ideální volbou pro řidiče, kteří jezdí převážně po městě a celkově najezdí méně kilometrů. Tyto pneumatiky jsou lepší než celoroční jízda na zimních pneumatikách, které sice zákon povoluje, ale mají v létě horší vlastnosti než celoroční pneumatiky. „Rozhodně je nelze brát jako univerzální řešení. Jde o kompromis a ve srovnávacích testech s letními nebo zimními pneumatikami jsou ty celoroční vždy na chvostu,“ dodává Libor Budina z Platformy VIZE 0.

A co jízda na zimních pneumatikách v létě? Má své výhody i nevýhody. Na mokré silnici nabízí lepší trakci a kratší brzdnou dráhu než letní pneumatiky, díky hlubšímu dezénu jsou také odolnější proti aquaplaningu. Na druhou stranu se při vyšších teplotách rychleji opotřebovávají. Navíc na suché vozovce mají delší brzdnou dráhu a horší ovladatelnost. Zimní pneumatiky bývají také hlučnější a způsobují vyšší spotřebu paliva kvůli většímu valivému odporu, což ovlivňuje jak ekonomiku jízdy, tak jejich výdrž.

Kontrola tlaku v pneumatikách je často podceňovaný úkon, přestože má velký vliv na výkon auta, jeho ovladatelnost i bezpečnost. Tlak v pneumatikách byste měli kontrolovat alespoň jednou za měsíc nebo při každé výrazné změně teploty. Proč? S klesající teplotou klesá i tlak vzduchu v pneumatikách.

Jak správně kontrolovat tlak?

• Měřte tlak za studena: Pneumatiky měřte vždy před jízdou, kdy jsou ještě studené. Po několika kilometrech jízdy se ohřívají a tlak vzduchu se v nich zvyšuje, což může zkreslit výsledek.
• Použijte nejlépe digitální měřič tlaku: Moderní manometry jsou přesné a snadno použitelné. Řada čerpacích stanic také nabízí automatické pumpy s nastavením požadovaného tlaku.
• Držte se doporučení výrobce: Ideální hodnoty tlaku v pneumatikách najdete ve štítku na dveřích řidiče, na víčku nádrže nebo v příručce vozidla.

Závěrem: Příprava auta není nuda, je to základ pro klidnou hlavu

Příprava vašeho vozu na každodenní provoz není jen o splnění zákonných povinností. Jde především o vaši bezpečnost, pohodlí a také o ochranu vaší peněženky před zbytečnými náklady na opravy nebo pokuty. Součástí každé předvýjezdové kontroly by měla být kontrola stavu pneumatik, funkčnosti osvětlení a ověření povinné výbavy. Důkladnější kontrola auta by měla probíhat především před delšími cestami, cestami na dovolenou a podobně. Udělejte z péče o auto jednoduchou rutinu – nezabere to mnoho času, ale přinese to obrovský rozdíl do každé vaší cesty.

Nezapomeňte také na pravidelnou technickou kontrolu (STK), kterou musí absolvovat každé vozidlo. Technickou kontrolu je u běžně provozovaných osobních aut nutné absolvovat každé 2 roky. U nových aut je první STK po 4 letech, poté každé 2 roky. Platnost STK zjistíte ve velkém technickém průkazu nebo na červené nálepce na registrační značce.

Zdroj: Platforma VIZE 0, z.ú.