Demence: medikamentózní léčba

Jaké léky jsou k dispozici?

K medikamentózní léčbě demence se používají dvě skupiny léků, které jsou detailněji popsány dále v textu:

• antidementiva – léky proti samotné demenci,
• antidepresiva, antipsychotika a/nebo sedativa – léky pro terapii poruch chování a psychických příznaků.

O nejvhodnějším léku pro konkrétního pacienta rozhoduje jeho ošetřující lékař.

Antidementiva

Antidementiva jsou léky, které mají působit proti ztrátě paměti a schopnosti myšlení. Jejich přínosem je mírné zlepšení kognitivních funkcí (proto jsou tyto léky zároveň řazeny mezi tzv. kognitiva), běžných denních činností a celkového zdravotního stavu pacienta. V závislosti na stadiu demence a na snášenlivosti konkrétního léku u daného pacienta jsou k dispozici následující typy léčiv:

• inhibitory acetylcholinesterázy (AChEI) – účinnou látkou je donepezil, galantamin nebo rivastigmin,
• antagonisté NMDA receptorů – účinnou látkou je memantin.

Vysvětlivka: Kognitiva jsou různé léky, které mají příznivý účinek na kognitivní funkce (a používají se nejen u pacientů s demencí). Mezi kognitiva se řadí mj. antidementiva – léky používané při léčbě demence. V běžném životě se nicméně u léků používaných při léčbě demence častěji setkáváme s výrazem „kognitiva“.

Antidepresiva, antipsychotika a sedativa

V různých stadiích demence se mohou vyskytovat poruchy chování. K léčbě těchto příznaků jsou k dispozici následující léky:

• antidepresiva – bývají nasazována např. při depresi, úzkostných poruchách nebo obsedantně kompulzivní poruše,
• antipsychotika – působí proti psychotickým příznakům, jako jsou paranoidní představy, bludy a halucinace, a také v případech silné agitovanosti,
• sedativa – mohou být předepsána při úzkostných stavech, neklidu nebo problémech se spánkem.

Poznámka: Léčba psychofarmaky je indikována pouze v případě, že neléková opatření nemají dostatečný účinek! Deprese, úzkost, neklid nebo agresivita mohou být často způsobeny reakcí pacienta na ztrátu jeho dřívějších schopností. Informovanost a vzdělávání pečujících osob a chápavý přístup k pacientovi mohou těmto příznakům zabránit samy o sobě, bez nutnosti užívání léků. Cílený trénink schopností a každodenních činností v pacientech posiluje pocit úspěšnosti a samostatnosti, a proto má pozitivní vliv na jejich kvalitu života. Přesto je použití léků pro terapii poruch chování v kombinaci s léky proti demenci poměrně běžné.

Jak probíhá medikamentózní léčba při Alzheimerově chorobě?

Farmakoterapie Alzheimerovy choroby spočívá v nasazení výše popsaných kognitiv, která zpomalují průběh onemocnění. Nejsou-li terapeutická opatření účinná, může lékař předepsat antidepresiva, antipsychotika, anxiolytika apod.

• Při lehké až středně těžké Alzheimerově chorobě bývají nasazovány léky s účinnými látkami donezepil, galantamin a rivastigmin ze skupiny inhibitorů acetylcholinesterázy. Tyto léky zlepšují schopnost pacientů vykonávat běžné denní činnosti, jejich kognitivní funkce i celkový zdravotní stav.
• U těžké a středně těžké Alzheimerovy choroby bývají předepisovány léky obsahující memantin, případně kombinovaná terapie zahrnující memantin a inhibitory acetylcholinesterázy. I v tomto případě je cílem farmakoterapie zlepšit pacientovu schopnost vykonávat běžné denní činnosti, jeho kognitivní funkce a celkový zdravotní stav.

Při výběru vhodných léčiv hrají důležitou roli faktory jako individuální snášenlivost, vedlejší účinky a lékové interakce, a v neposlední řadě i schopnost pacienta léky užívat. V zásadě platí, že jakmile pacient začne lék užívat, měl by v léčbě pokračovat (pokud se nevyskytnou závažné nežádoucí účinky) nejméně tři měsíce. Poté lékař s pacientem a jeho příbuznými posoudí možné změny, a pokud lék nemá výrazný účinek, může být předepsána jiná účinná látka.

Další informace o léčivých látkách a obchodních názvech, včetně příbalových letáků, najdete ve vyhledávači léků (odkaz vede na web olecich.cz).

Extrakt z jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba)

K léčbě kognitivních poruch a demence bývá často doporučován standardizovaný extrakt EGb 761 z listů jinanu dvoulaločného (lat. Ginkgo biloba). Existují důkazy o účinnosti tohoto přípravku ve smyslu zlepšení kognitivních funkcí u pacientů s mírnou až středně těžkou Alzheimerovou chorobou nebo vaskulární demencí. Ošetřující lékař proto může doporučit užívání přípravku na bázi tohoto extraktu.

Jak probíhá medikamentózní léčba jiných forem demence?

Farmakoterapie závisí na typu demence. Vedle farmakoterapie je důležité zařadit i nefarmakologické přístupy:

Vaskulární demence

Výše popsané léky proti demenci se pro léčbu vaskulární demence nepoužívají. U pacientů, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu a trpí vaskulární demencí, se doporučuje užívat spíše léky k prevenci cévní mozkové příhody. Inhibitory acetylcholinesterázy se doporučují pouze v případě, že vaskulární demence není přímo způsobena cévní mozkovou příhodou a postupně se zhoršuje (progreduje). Užívání memantinu se u vaskulární demence nedoporučuje (nebo pouze v individuálních případech).

Smíšená forma demence

U pacientů, kteří trpí současně Alzheimerovou chorobou a vaskulární demencí, se doporučuje farmakologická léčba jako u Alzheimerovy demence (viz výše).

Frontotemporální demence

Pro léčbu frontotemporální demence nejsou v současné době schváleny žádné léky. Poruchy chování, které se u tohoto onemocnění často vyskytují, lze léčit pomocí antidepresiv (např. selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, SSRI) nebo antipsychotik. Pokud však pacient trpí hypokinezí (chudostí a zmenšeným rozsahem pohybů) a svalovou rigiditou (ztuhlostí), tedy hypokineticko-rigidním syndromem, mohou antipsychotika poruchy hybnosti ještě zhoršit.

Demence u Parkinsonovy nemoci

Pro léčbu demence u mírného a středně závažného stadia Parkinsonovy nemoci je schválen rivastigmin. Ke zmírnění příznaků lze použít i donepezil. Oba léky se řadí mezi inhibitory acetylcholinesterázy: blokují odbourávání acetylcholinu a tím zvyšují jeho koncentraci, což může zmírnit příznaky onemocnění.

Demence s Lewyho tělísky

V rámci farmakologické léčby demence s Lewyho tělísky bývají nasazovány zejména inhibitory acetylcholinesterázy (rivastigmin, donepezil). Někdy je předepisován i memantin, ale důkazů o jeho účinnosti je méně než u AChEI [6].

Mírná kognitivní porucha

Pro léčbu mírné kognitivní poruchy (MCI) nejsou schválena žádná antidementiva, protože nebyla dostatečně prokázána jejich účinnost. V lékárně lze zakoupit různé doplňky stravy, ale ani v tomto případě nebyla jednoznačně prokázána jejich efektivita.

Na koho se mohu obrátit?

Ve většině případů trvá léčba demence řadu let. Důležitým předpokladem úspěchu léčby je proto dobrá a dlouhodobá spolupráce s lékařem, kterému důvěřujete, stejně jako otevřenost a chápavost při diskusích mezi pacientem, pečující osobou a lékařem. Medikamentózní i nemedikamentózní léčbou demence se zabývají:

• ambulantní specialisté – konkrétně neurologové, psychiatři, geriatři, gerontopsychiatři,
• specializované nemocniční ambulance a poradny pro poruchy paměti,
• gerontologická a geriatrická centra a oddělení ve zdravotnických zařízeních, která nabízejí ambulantní i lůžkové služby.

Autor: gesundheit.gv.at (zdroj: nzip.cz)