Když samota škodí: proč obyčejný telefon chrání zdraví i paměť
Samota není jen nepříjemný pocit. Výzkumy ukazují, že dlouhodobá osamělost má přímý vliv na zdraví seniorů, zvyšuje riziko deprese, srdečních onemocnění, a dokonce i rozvoje demence a Alzheimerovy choroby. Britská vláda proto už v roce 2018 zavedla ministerský post pro osamělost a podporuje programy pravidelných hovorů, které seniorům vracejí jistotu a radost. I u nás se ukazuje, že obyčejný telefonát může změnit celý den.
Zdroj: sstock.adobe.com
Samota jako zdravotní riziko
Samota a sociální izolace patří mezi největší hrozby pro psychické i fyzické zdraví starších lidí. Britská vládní zpráva z roku 2023 uvádí, že téměř polovina dospělých (49 %) se někdy cítí osaměle, přičemž senioři jsou zvlášť ohroženou skupinou.
Odborné studie navíc ukazují, že osamělost nesouvisí jen s náladou. Je spojena se zvýšeným rizikem rozvoje demence o přibližně 40 % u lidí, kteří dlouhodobě postrádají sociální kontakt (National Institute on Aging, USA). Jinými slovy, samota neškodí jen duši, ale i mozku.
Telefon jako záchranné lano
Pandemie Covid-19 jasně ukázala, jak důležité je mít komunikační kanály, které fungují i bez osobního setkání. Britská zpráva Tackling Loneliness Annual Report 2023 potvrzuje, že právě telefonické hovory byly klíčovým nástrojem, jak udržet seniory v kontaktu a zmírnit dopady izolace. Tackling Loneliness Annual Report 2023 (UK Government)
Telefonát se tak stal víc než jen technickým prostředkem, byl symbolem blízkosti a jistoty, že člověk není zapomenut. A tento význam si uchovává i dnes.
Síla pravidelnosti
Psychologové zdůrazňují, že klíčová je pravidelnost. Když senior ví, že v určitou hodinu zazvoní telefon, získává pocit bezpečí a rytmu dne. To je důležité nejen pro psychickou pohodu, ale také pro udržení kognitivních funkcí, pravidelná komunikace stimuluje mozek a pomáhá zpomalit kognitivní úpadek.
U lidí s počínající demencí mají tyto rituály ještě větší význam. Opakování a známý hlas pomáhají snižovat úzkost a podporují orientaci v čase.
Česká realita vs. britská zkušenost
Velká Británie byla první zemí na světě, která se rozhodla postavit problému osamělosti čelem. V roce 2018 tam vznikl samostatný ministerský post pro osamělost, čímž stát vyslal jasný signál, že jde o téma s celospolečenským dopadem. Britská data z průzkumu Community Life Survey ukazují, že se 47 % dospělých někdy cítí osaměle, přičemž 7 % populace uvádí, že osamělost zažívá pravidelně nebo neustále.
Česká republika zatím takto systematický přístup nemá, přestože výsledky výzkumů ukazují srovnatelně závažnou situaci. Podle šetření STEM/MARK z roku 2022 pociťuje 25 % seniorů osamělost, a u lidí nad 80 let se tento podíl zvyšuje až na 40 %.
Je přitom důležité rozlišovat mezi různými úrovněmi osamělosti:
- „Nejintenzivnější forma osamělosti“ znamená, že se lidé cítí osamělí prakticky neustále nebo velmi často, dlouhodobě a bez opory rodiny či přátel. To je ten „tvrdý“ údaj, týká se zhruba 8 % seniorů v ČR.
- „Mírnější forma osamělosti“ označuje seniory, kteří sice nejsou osamělí pořád, ale často pociťují chybějící kontakt, zejména v běžných dnech bez návštěv či aktivit. Takto se cítí téměř třetina seniorů.
Jinými slovy: 8 % seniorů trpí vážnou, trvalou osamělostí, zatímco dalších 33 % zažívá častou, i když ne tak extrémní osamělost.
Britská zkušenost potvrzuje, že osamělost není jen osobní problém jednotlivce, ale společenská výzva, kterou lze řešit i na úrovni státu. V Česku proto hraje zásadní roli občanská iniciativa, projekty, které vznikají zdola a přinášejí seniorům konkrétní podporu. Voláme Srdcem je jedním z nich.
Voláme Srdcem – pomoc seniorům i rodinám
Voláme Srdcem je v současnosti jediný projekt svého druhu nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Nabízí seniorům pravidelné přátelské hovory vedené stálými operátory, které se stávají součástí jejich denních rituálů. Přinášejí jistotu, radost a pocit, že na ně někdo myslí.
Podstatné ale je, že hovory pomáhají také rodinám. Sendvičová generace, lidé, kteří pečují zároveň o své děti i o stárnoucí rodiče, často balancuje mezi prací, domácností a péčí. Pravidelný telefonát od operátora znamená nejen podporu pro seniory, ale také úlevu pro jejich blízké, kteří vědí, že na rodiče není zapomenuto ani ve chvílích, kdy sami nemohou být nablízku.
A co můžeme udělat my?
Samota není maličkost, je to stav, který může vést až k depresi nebo demenci. Britská zkušenost ukazuje, že stát může aktivně podporovat programy, které osamělost zmírňují. Do té doby je ale v našich rukou udělat první krok, zvednout telefon a připomenout blízkému, že na něj myslíme.
Pravidelný hovor může být tou nejjednodušší, a přitom nejcennější prevencí, ať už jde o rodiče, prarodiče, nebo seniory bez rodiny, kteří by jinak zůstali sami.
Samotu nemusí nikdo nést sám. Můžete zavolat svým rodičům, podpořit babičku, nebo doporučit naši službu seniorům ve svém okolí. Každý malý krok pomáhá – a společně dokážeme velké věci.
Použité zdroje:
Autor: Voláme srdcem s.r.o.
Podpora, pomoc, péče Pomoc v nouzi Duševní zdraví Komunikace Rodina
