Nachlazení

Nachlazení: co to je?

Nachlazení je zánět horních dýchacích cest, který je způsoben virovou infekcí. Mezi původce nachlazení se řadí více než 200 různých virů – včetně rinovirů, adenovirů, koronavirů *, parainfluenza virů, respiračního syncyciálního viru (RSV) a některých enterovirů. Inkubační doba – tedy doba, která uplyne od okamžiku nákazy do objevení prvních příznaků – se pohybuje mezi 12 hodinami a třemi dny.

*Poznámka: Koronaviry způsobující nachlazení by neměly být zaměňovány se SARS-CoV-2 (to je původce COVID-19).

Nachlazení je velmi časté onemocnění. Alespoň jednou ročně prodělá nachlazení více než polovina dospělých v průmyslově vyspělých zemích. Děti mohou „chytit“ nachlazení až 12× ročně (!). Po prodělaném nachlazení není člověk chráněn před další infekcí. Je tomu tak proto, že existuje velké množství virů způsobujících nachlazení. Imunitní systém se tedy musí učit bojovat s konkrétním virem pokaždé znovu.

Pozor! Nachlazení není totéž co chřipka. Rozdíly mezi těmito dvěma nemocemi najdete v článku Nachlazenínebo chřipka?

Jak se přenášejí viry způsobující nachlazení?

Viry způsobující nachlazení se přenášejí z člověka na člověka, nejčastěji prostřednictvím tzv. kapénkové infekce. Kapénky obsahující choroboplodné zárodky se uvolňují do vzduchu při kašlání nebo kýchání. Viry se však mohou přenášet i rukama, například při podání ruky nebo při obejmutí. Dovnitř těla se pak dostanou, když se člověk dotkne svého nosu, úst nebo oblasti kolem očí. Pravděpodobnost nákazy se zvyšuje i při společném trávení času s mnoha lidmi v uzavřených místnostech.

Jak lze předcházet nachlazení?

Riziko nákazy můžete snížit dodržováním hygienických opatření. Řadí se mezi ně zejména:

• správné mytí rukou,
• kýchání do ohbí lokte,
• nedotýkání se obličeje,
• nesdílení nádobí během jídla,
• vyhazování použitých kapesníků.

Z dlouhodobého hlediska můžete riziko onemocnění nachlazením snížit i dodržováním zásad zdravého životního stylu, mezi které patří zejména:

• nekuřáctví,
• pravidelná pohybová aktivita – existují důkazy, že pravidelný pohyb zkracuje trvání a snižuje závažnost respiračních infekcí,
• zdravá a vyvážená strava – bližší informace najdete v samostatné kategorii Výživa v prevenci nemocí.

Pokud již nachlazením onemocníte, neměli byste pokud možno chodit mezi ostatní lidi, abyste nenakazili ostatní.

Poznámka: Očkování protichřipce vás chrání proti chřipce, nikoli proti nachlazení.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u nachlazení?

Nachlazení se obvykle rozvíjí pozvolna. Mezi typické příznaky patří:

• rýma, ucpaný nos nebo naopak výtok z nosu,
• kýchání,
• bolest v krku,
• kašel.

Někdy se může objevit i zvýšená tělesná teplota (obvykle do 38 °C), bolest končetin, bolest hlavy a/nebo únava.

Poznámka: Příznaky nachlazení mohou být podobné příznakům chřipky nebo COVID-19. Bližší informace o těchto onemocněních najdete v článcích Chřipka:co to je, prevence a příznaky a COVID-19:příznaky onemocnění.

Jaký je průběh nachlazení?

Nachlazení obvykle probíhá bez komplikací, přibližně do devíti dnů se s ním imunitní systém vypořádá. Úplné vymizení příznaků však může trvat i déle. Zejména kašel může trvat delší dobu (až tři týdny).

Někdy se k nachlazení může přidat bakteriální infekce. Ta může vést např. k zánětu hrtanu (laryngitidě), angíně (tj. akutnímu zánětu krčních mandlí neboli tonzilitidě), případně zánětu vedlejších nosních dutin (sinusitidě).

U dětí se může vyskytnout například pseudokrup (akutní subglotická laryngitida) nebo zánět středníhoucha (otitida). Velmi vzácně se mohou vyskytnout i závažné komplikace, jako je například zápal plic (pneumonie).

Některé skupiny lidí mohou být nachlazením postiženy více. U těchto lidí je větší pravděpodobnost vzniku komplikací nebo těžšího průběhu nachlazení. Mezi tyto lidi se řadí například:

• lidé s chronickým onemocněním, jako je cukrovka, astma, CHOPN nebo kardiovaskulární onemocnění,
• lidé s poruchou imunitního systému nebo ti, kteří užívají imunosupresiva,
• kuřáci,
• děti, zejména předškoláci.

Jak se stanoví diagnóza nachlazení?

Lékař diagnostikuje nachlazení na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření pacienta. Zároveň vezme v úvahu aktuální výskyt nachlazení v populaci. Laboratorní vyšetření se provádí pouze ve zvláštních případech. Mezi ně patří například podezření na bakteriální infekci, podezření na další nebo jinou virovou infekci (zejména na chřipku nebo COVID-19), případně pokud se vyskytnou komplikace.

Jak se léčí nachlazení?

Existuje mnoho virů způsobujících nachlazení, proto je pro odborníky obtížné vyvinout proti nim cílené léky. To je důvod, proč zatím nejsou k dispozici léky, které by byly specificky účinné proti virům způsobujícím nachlazení. Existují však různé léky na zmírnění příznaků nachlazení. Patří mezi ně mj. léky proti bolesti, jejichž účinnými látkami jsou paracetamol nebo ibuprofen. Konkrétní léky vám nejlépe doporučí váš ošetřující lékař, případně lékárník. Ten vám rovněž vysvětlí způsob užívání léků i možné nežádoucí účinky.

Pozor! Kyselina acetylsalicylová (prodávaná například pod názvy Acylpyrin, Aspirin apod.) se nesmí podávat dětem do 12 let. U dětí jsou totiž tyto léky možnými spouštěči tzv. Reyeova syndromu, který může skončit závažným poškozením mozku nebo dokonce úmrtím.

Antibiotika na viry neúčinkují, působí výhradně proti bakteriím. Lékař může antibiotika předepsat, pokud se zároveň s nachlazením vyskytuje i bakteriální infekce.

Co mohu dělat sám při nachlazení?

Při nachlazení se obecně doporučuje:

• Pokud jste unavení a máte horečku, zůstaňte v posteli.
• Dodržujte klidový režim, nepřepínejte se.
• Dbejte na dostatečný příjem tekutin, zvláště pokud má horečku dítě.
• Nekuřte: kouření zhoršuje obtíže a oddaluje uzdravení.

Na koho se mohu obrátit?

Nekomplikované případy nachlazení můžete zvládnout sami doma. Pokud si nejste jistí, obraťte se na praktického lékaře pro dospělé nebo na praktického lékaře pro děti a dorost.

Kdy je zapotřebí rychlá lékařská pomoc?

Lékařskou pomoc byste měli rychle vyhledat v případě, že se vyskytne některý z následujících příznaků:

• vysoká horečka nebo febrilní křeče,
• závažné nebo stále se zhoršující příznaky nachlazení,
• bolest na hrudi,
• potíže s dýcháním,
• velmi silné bolesti hlavy se zvracením, zmatenost a ztuhlost šíje.

Lékařská pomoc je nezbytná rovněž v případě chronických onemocnění dýchacích cest, například CHOPN. Lékař pak v případě potřeby přizpůsobí léčbu danému onemocnění.

Zdroj: nzip.cz