Chytřejší města produkují méně odpadu. Pomáhají jim moderní technologie

Města se neustále rozrůstají a přibývá v nich obyvatel. Spolu s tím roste spotřeba zdrojů, množství odpadu i produkce emisí. Dosavadní ekonomický model založený na získávání surovin, spotřebě a následném vyhazování proto naráží na své limity.

Jinou cestu nabízí cirkulární ekonomika. Výrobky a materiály v jejím pojetí zůstávají v oběhu co nejdéle díky údržbě, opravám, opětovnému použití, úpravám, recyklaci nebo kompostování. Významnou roli při zavádění těchto principů hrají digitální technologie.

Města představují problém i příležitost

Velká koncentrace lidí zatěžuje životní prostředí, města jsou však zároveň centry technologického pokroku, inovací a komunitních iniciativ. Rozsáhlé recyklační programy nebo projekty na snižování odpadu se zde zpravidla zavádějí snadněji než v méně osídlených oblastech.

Prostor zde nachází také sdílená ekonomika, opravárenské sítě nebo městské zemědělství. Tyto aktivity snižují množství odpadu a omezují potřebu dalších surovin.

Důležitá zůstává spolupráce veřejného a soukromého sektoru i zapojení samotných obyvatel. Právě jejich přístup rozhoduje o tom, zda nové systémy skutečně fungují.

Chytré kontejnery zefektivňují svoz odpadu

Jedním z nástrojů je takzvaný Internet věcí, tedy propojení běžných zařízení a čidel prostřednictvím datových sítí. Čidla umístěná v odpadkových koších a kontejnerech sledují jejich naplnění. Svozové vozy pak vyjíždějí tam, kde jsou právě potřeba, a plánují účinnější trasy.

Podobná zařízení se uplatňují také ve vodovodních systémech nebo energetických sítích. Získaná data odhalují způsob využívání jednotlivých zdrojů, upozorňují na závady a usnadňují průběžnou údržbu.

Singapur například využívá chytré odpadkové koše vybavené touto technologií. Díky získaným údajům upravuje svozové trasy a omezuje množství odpadu ukládaného na skládky.

Data pomáhají lépe plánovat

Velké množství shromážděných údajů společně s umělou inteligencí slouží k odhadování spotřeby, lepšímu nakládání s odpadem a zefektivnění dodavatelských řetězců.

Analýza spotřebitelských návyků zpřesňuje recyklační procesy. Umělá inteligence nachází využití také při automatickém třídění odpadu a plánování preventivní údržby, která prodlužuje životnost výrobků a zařízení.

Původ recyklovaných materiálů lze dohledat

Uplatnění nachází také blockchain neboli blokový řetězec. Zjednodušeně řečeno jde o technologii, která bezpečně zaznamenává informace a ztěžuje jejich dodatečné pozměnění.

V cirkulární ekonomice slouží ke sledování materiálů během jejich životního cyklu a k ověřování původu recyklovaných surovin. Přispívá tak k větší průhlednosti dodavatelských řetězců a pomáhá bránit greenwashingu, tedy vytváření klamavého dojmu, že je určitý výrobek či postup šetrnější k životnímu prostředí, než tomu skutečně je.

Sdílení omezuje potřebu nových výrobků

Digitální platformy usnadňují pronájem, sdílení a další prodej věcí. Výrobek, který jeden člověk už nepotřebuje, tak poslouží někomu jinému, místo aby skončil mezi odpadem.

Tento způsob používání věcí snižuje poptávku po nových výrobcích a prodlužuje dobu, po kterou zůstávají v oběhu. Zároveň podporuje vznik podnikatelských modelů založených na opravách, opětovném využití a sdílení.

Amsterdam vrací stavební materiály do oběhu

Amsterdam využívá digitální platformy a údaje k podpoře opětovného použití stavebních materiálů. Získané informace pomáhají určit, jaké materiály jsou k dispozici a kde najdou další uplatnění.

Digitální technologie se propojují také s dalšími prvky chytrých měst, například s inteligentní dopravou, energetickými sítěmi nebo místními obnovitelnými zdroji. Výsledkem je úspornější nakládání se surovinami, omezení odpadu a snižování emisí.

Jedno řešení nestačí všem městům

Zkušenosti Amsterdamu či Singapuru ukazují různé způsoby využití moderních technologií. Každé město má však jiné podmínky, pravidla, kulturu i potřeby obyvatel. Systém úspěšný na jednom místě proto nelze vždy beze změny přenést jinam.

Digitální technologie přinášejí řadu nástrojů pro zavádění cirkulární ekonomiky. O jejich skutečném přínosu však rozhodne především způsob použití a dlouhodobé výsledky.

Zpracovala redakce PROPRARODIČE
(zdroj: Státní fond životního prostředí ČR, Časopis Priorita)