Domov i na konci života: devět projektů ukazuje, jak se mění paliativní péče v Česku
Domácí hospicová péče je v Česku stále dostupnější, ale ani zdaleka ne dostatečně. Organizace, které ji poskytují, řeší jednu velkou výzvu: financování. Zdravotní pojišťovny hradí přibližně polovinu nákladů mobilních hospiců, další prostředky přispívají kraje a obce. Zbytek musí získávat od firemní či individuálních dárců. A právě podpora firem je v tomto oboru stále důležitější. K nejvýraznějším podporovatelům této oblasti patří Nadační fond Abakus a Nadace rodiny Vlčkových, zaměřená především na dětskou paliativní péči. Mezi významné dárce patří i Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka), která se zaměřuje na strategický rozvoj domácích hospiců a vzdělávání vedoucích pracovníků. Díky jejím grantům se podařilo podpořit již 9 projektů napříč Českou republikou.
Zdroj: freepik.com/vytvořeno pomocí AI
Aby podpora opravdu mířila tam, kde je nejvíc potřeba, spolupracuje Buřinka s Fórem mobilních hospiců a Nadačním fondem pro rozvoj paliativní péče. Díky jejich odbornosti vznikl grantový a stipendijní program, který už podpořil devět konkrétních projektů napříč republikou a 13 stipendistů.
Začíná to osvětou a vzděláváním
Předat rodinám dostatek informací o tom, jak moc může paliativní péče pomoct, je jednou z důležitých výzev, před kterou domácí hospice stojí. V Čerčanech proto spustil Hospic Dobrého Pastýře interaktivní program pro veřejnost. Cílem projektu je podpora a edukace neformálních pečujících formou seminářů, přednášek, workshopů či besed. „Když rodina dostane správné vedení a podporu, zvládne mnohem víc, než si sama myslí,“ dodává Jana Vernerová.
Pokračuje to spoluprací
V Telči se organizace Sdílení pustila do propojení poskytovatelů péče v regionu, zejména s nemocnicemi zdravotnickými zařízeními či domovy pro seniory. Díky tomu má rodina, která se stará o nemocného doma, jasnější cestu, kam se obrátit a jaké služby na sebe navazují. „Pečující členové rodiny potřebují hlavně jistotu, že na to nejsou sami. A ta vzniká, když spolu všichni mluvíme a koordinujeme se,“ vysvětluje Jana Tománková ze Sdílení. V Litoměřicích zase Hospic sv. Štěpána posílil spolupráci se záchrannou službou. „Po osobních jednáních s krajským vedením i zástupci nejbližších poboček jsme ve shodě připravili informační záložku pro výjezdové jednotky. A otevřeli jsme také možnost stáží v domácím hospici, která bude pro zájemce z řad zaměstnanců záchranky poskytnuta zdarma,” vysvětluje Jana Bezděková.
Rozšiřujeme dostupnost
V Lysé nad Labem využil domácí hospic Nablízku grant Buřinky k navýšení úvazků lékařky a sestry, což vedlo ke zvýšení dostupnosti hospicové péče v regionu. “Máme obrovskou radost z této podpory, protože zájem o naše služby stále roste a my můžeme být nablízku více rodinám,“ říká Jana Popovičová.
Když se pečující ocitnou doma sami s nemocným, ocení specializovanou pomoc. V Třeboni proto vznikla v rámci Hospicové péče sv. Kleofáše poradna pro rodiny, které se starají o blízkého s demencí. Učí je, jak zvládat každodenní situace, které by jinak byly neúnosné. Inspiraci pro vznik poradny čerpali pracovníci hospice na čtyřdenní stáži v St Chrisopher´s Hospice v Londýně.
Stabilita péče stojí na dárcích
Ani posílený tým by ale dlouho nevydržel bez stabilního financování. Proto se berounský hospic Mezi břehy, Oblastní charita Pardubice i ostravský Ondrášek zaměřily na fundraising a péči o dárce. „Každý dar je pro nás nejen finanční injekce, ale i vzkaz: nejsme na to sami,“ říká Martina Dunděrová z Ondrášku.
Investice do lidí: vzdělávání a stipendia
Domácí hospicová péče stojí především na lidech – nejen poskytovatelích přímé péče, tedy lékařích a sestrách, ale i na vedoucích pracovnících. A právě jejich rozvoji a vzdělávání se věnuje druhý pilíř podpory paliativy v Buřince – stipendijní program, díky kterému se mohou pracovníci účastnit specializovaných kurzů nebo stáží.
„Bez kompetentních a motivovaných lidí by žádná organizace nemohla dobře fungovat. Proto je klíčové investovat nejen do služeb, ale i do těch, kteří je tvoří. Stipendia dávají pracovníkům hospiců možnost růst a posilují celé týmy,“ říká Markéta Červenková z Nadačního fondu pro rozvoj paliativní péče.
A inspirace zvenčí
Posledním kouskem mozaiky je sdílení zkušeností. Organizace Cesta domů využila podporu k návštěvě po dánských hospicích a zařízeních, která pečují o osoby v závěru života, získání zkušenosti přímo od zaměstnanců a celkově lepší představu o tom, jak je v zemi, s tradicí komunitní péče, nastaven systém péče o umírající osoby. „Inspirace ze zahraničí nám umožňuje přinášet rodinám to nejlepší, co v paliativní péči funguje. Zároveň bylo důležité si uvědomit, v čem jsme zase dobří my tady u nás,“ dodává Helena Štohanzlová z Cesty domů.
Mozaika, která dává smysl
Od osvěty přes koordinaci až po stabilní financování – každý z projektů ukazuje jinou část cesty, kterou musí česká paliativní péče urazit. Společně ale tvoří celek: systém, který pomáhá rodinám, aby jejich blízcí mohli opravdu dožít doma.
„Jako odborní partneři grantového programu vidíme, jak důležité je zaměřit se nejen na rozvoj samotné péče, ale i na rozvoj fundraisingu a spolupráce v oboru, vzdělávání i vedení týmů. Právě to dává domácí paliativní péči budoucnost,“ shrnuje Karolína Fialová z Fóra mobilních hospiců.
„Nejvíc mě inspiruje odvaha lidí v hospicích. Každý den jdou do nejtěžších situací, a přitom dokážou rozdávat klid a jistotu. Naším úkolem je dát jim pocit, že na to nejsou sami ani oni,“ uzavírá Monika Laušmanová ze Stavební spořitelny České spořitelny.
Zdroj: AMI Communications
