Jitka Zelenková: Ráda rozdávám lidem radost
Typické jsou pro ni tmavé husté kudrnaté vlasy, jemný, sametový a melodický hlas. Dlouhá léta působila jako vokalistka Karla Gotta, má však i svoji dlouholetou samostatnou pěveckou kariéru. Má široký hlasový rozsah, zpívá swing, jazz i balady, zejména pomalejší pěvecké pasáže jsou jí velmi blízké. Její hit Bez lásky láska není z roku 1987 zná snad úplně každý. Je veselá, optimistická a plná životního elánu.
ilustrativní foto, zdroj: freepik.com
Cesta zpěvačky za hudbou a poznáváním světa: Rozhovor
Kdy vás napadlo, že budete zpěvačkou?
Od mala jsem hrála na klavír, navíc rodiče byli oba muzikanti. Já jsem ale nejdřív chtěla být zdravotní sestřičkou nebo lékařkou. Hudbu jsem začala víc vnímat až v pubertě. Mohlo mi být nějakých třináct čtrnáct let. Letní prázdniny po základce jsem trávila v Českých Budějovicích, kde jsem zpívala v tamní estrádě. Když si pro mě přijel táta, protože jsem tam předváděla neuvěřitelné puberťácké skopičiny, křičela jsem, že nikam nepojedu, že tam chci zůstat, protože chci být zpěvačka. Tam to zaznělo asi poprvé nahlas. Pak jsem v Poděbradech zpívala na čajích o páté, následovala vítězství v pěveckých soutěžích a z nich už vedla moje cesta do Divadla Rokoko.
Váš otec byl svého času známý hudební skladatel, houslista a dirigent, maminka zase zpěvačka. Takže lásku k hudbě jste zdědila po obou rodičích?
Určitě ano, i když maminka mě od umělecké profese často dost odrazovala. Chtěla, abych šla na vysokou a měla titul. Táta mě ale v hudbě podporoval a napsal mi i má první aranžmá.
Umíte hrát na nějaký hudební nástroj? Třeba na housle?
To bych moc ráda! Housle jsou krásný nástroj. Hrála jsem dlouhá léta na klavír, ale v pubertě mě přestalo bavit cvičit, což je pro klavíristu naprosto zásadní. Kdybych u toho vydržela, mohla jsem se při koncertech sama doprovázet. Ale na druhou stranu bych nezažila tolik krásných vystoupení s mými milovanými pianisty Rudolfem Roklem a Lvem Rybalkinem. Takže toho nijak moc nelituji.
Jako zpěvačka jste jistě navštívila spoustu zemí. Kde se vám na vašich cestách v zahraničí nejvíce líbilo?
Měla jsem obrovské štěstí, že i v době, kdy se běžně mohlo cestovat tak maximálně na východ, jsem s kapelou Karla Gotta procestovala prakticky celou Evropu, hlavně německy mluvící země, kde byl Karel opravdu velká hvězda. Po revoluci jsem pak měla příležitost podívat se na spoustu míst s fotbalovým týmem Amfora. Byli jsme v Austrálii, Indonésii, v Kostarice, v Africe, ve Vatikánu i ve Finsku. Tam se mi líbilo moc. Ale nejkrásnější vzpomínky mám asi na svoji milovanou Krétu, kam se vracím každé léto už skoro třicet let.
Rozhovor vedla: Jana Pištěková
Dokončení rozhovoru v Době seniorů č. 07/2025
