Proč je lepší motyka než golfová hůl: motivace k zahrádkaření

Proč zahrádkařit?

Důvodů je celá řada. Pro někoho je podstatná kvalita výpěstků. S globalizací komerční produkce potravin se dodavatelské řetězce staly neprůhlednými a nesrozumitelnými. Současně snaha o co největší efektivitu produkce motivovaná ziskem vedla k zavedení nových technologií, které sice mohou být z vědeckého nebo komerčního hlediska racionální, ale pro spotřebitele nejsou důvěryhodné. Naproti tomu u zeleniny ze zahrádky platí: „Vím, co jím!“ Výsledek závisí jen na mých rozhodnutích, mé práci a na přírodě.

Víc než jen koníček

Tyto důvody můžeme označit jako utilitární (zaměřené na užitek), protože hlavní motivací je kvalita jídla a s ní související zdraví mé a mé rodiny. Pro někoho jiného jsou podstatné sociální důvody. Díky práci na zahrádce se potkáme s jinými zahrádkáři nebo se sousedy. Někdy nedokážeme úrodu sami spotřebovat a část rozdáme přátelům nebo kolegům. „Obyčejná“ zelenina tím může nabývat „magickou“ schopnost vytváření a posilování sociálních vztahů. Někdo při pěstování možná nemyslí tolik na vlastní užitek ani přátele, ale na prospěch planety a její přírody. Dobře víme, že komerční produkce potravin je závislá na množství průmyslových produktů poškozujících přírodu, jako jsou pesticidy a umělá hnojiva, na spalování ropy v zemědělských strojích a při přepravě potravin, a současně vyžaduje velké množství obalů (a tím i odpadu). Zahrádkaření je proti tomu pro přírodu podstatně šetrnější. Je-li šetrnost k přírodě hlavním důvodem pro vaše pěstování, jde o environmentální motivaci.

Zahrada volá

Pro někoho nemusí být tak důležitý výsledek jako samotná činnost: smysluplná aktivita spojená s pohybem na zdravém vzduchu. Někdo by naopak raději trávil volný čas jinak než prací na zahrádce, ale cítí závazek vůči rodičům, partnerovi nebo svým předkům. Někdo o důvodech vůbec nepřemýšlí – je to zvyk, rutina; cítím, že zahrada volá. A hlavně: ve většině případů nemáme jediný důvod, ale je jich víc, a mohou se vzájemně podporovat. I když jeden z nich asi bude ten hlavní.

Motivace k zahrádkaření

A co motivuje k zahrádkaření vás? V reprezentativním sociologickém průzkumu jsme 2 058 českým domácnostem položili otázku: „Jaké důvody mohou mít lidé pro produkci vlastních potravin?,“ a nabídli jim devět možných odpovědí, ze kterých účastníci průzkumu vybírali tři pro ně nejdůležitější. Na grafu 1 vidíme důvody, které respondenti uvedli na prvním místě. Můžete s nimi porovnat své vlastní. Čeští zahrádkáři jsou nejvíce motivováni kvalitou výpěstků: produkci čerstvých a zdravých potravin uvedla mezi důvody na prvním místě většina dotázaných. Za nimi se umístila úspora peněz a odpověď „je to koníček“ (v obou případech první důvod pro 16 % zahrádkářů), a pokračování rodinné tradice. Některý jiný důvod uvedla na prvním místě jen necelá 4 % zahrádkářů. Je zajímavé porovnat odpovědi zahrádkářů (ti tvořili 38 % všech dotázaných) a domácností bez zahrádky (graf. 1).

Graf 1 Srovnání důvodů pro pěstování potravin v domácnostech zahrádkářů a domácnostech bez zahrádky (první důvod v procentech ze všech dotázaných)

Proč zahradničení zlepšuje náš život

Obě skupiny se shodují v tom, že hlavní motivací jsou kvalitní (čerstvé a zdravé) potraviny. V dalších odpovědích se už významně odlišují: lidé bez zahrádky si často myslí, že zahrádkáře motivuje úspora peněz, zatímco zahrádkáři častěji uvádějí jako hlavní důvod hobby. Lidé bez zahrádky si také častěji myslí, že pěstujeme takové druhy potravin, které se nedají koupit. Motivace k zahrádkaření jsou velmi podobné ve městech i na venkově. Poněkud se ale liší podle věku: například mladí musí častěji plnit rodinné závazky, zatímco pro střední a starší generaci je to častěji koníček (graf 2). Důležité je i to, že úspora peněz není pro starší zahrádkáře o nic významnější než pro mladší.

Graf 2 – Srovnání důvodů pro pěstování potravin ve třech věkových skupinách (první důvod v procentech ze všech dotázaných)

Krok do budoucna

Z hlediska tradičních národohospodářů je zahrádkaření nemoderní přežitek. Pro ně je ideálem trh, na kterém uspokojíme všechny potřeby, tedy i nákup potravin, a zahrádkaření je zpátečnické, protože brání růstu trhu: co si vypěstuju, si už nekoupím. Průzkum motivací ukazuje, že v praxi to tak nefunguje. Pěstujeme potraviny většinou ne proto, že je to finančně výhodnější (i když pro část zahrádkářů je toto také důvod), ale proto, že získáme kvalitu, která na trhu není k dispozici. K tomu se přidávají nehmotné motivace, jako je koníček nebo uplatnění znalostí, tedy něco, co na trhu koupit nemůžeme. To nás vede k optimistickému závěru, že zahrádkaření bude vzkvétat i v případě, že česká společnost bude dál bohatnout a nákup potravin nebude omezen naším rozpočtem. Jsou pro to dobré důvody!

Autoři:

Petr Daněk, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita,

Jan Vávra, Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita

Zdroj:

izahradkar.cz