Proč tělo stárne?

K tomu se přidává fakt, že stárnutí orgánů mohou urychlit některé vnější vlivy. Na předčasném stárnutí se tak podílí nadměrný příjem energie (přejídání), škodlivé nebo toxické látky (včetně alkoholu a nikotinu), příliš mnoho UV záření, ale také psychický stres. Vědci předpokládají, že na procesu stárnutí se podílejí různé příčiny; ty nejvýznamnější jsou stručně zmíněny v následujících odstavcích.

Genetické příčiny

Buňky se nemohou dělit donekonečna. Při každém dělení buněk se o něco zkrátí telomery (konce chromozomů). Proto čím jsme starší, tím kratší jsou konce našich chromozomů. Po dosažení určité kritické délky telomer se již buňka nemůže dále dělit; toto „datum“ je zakódováno v našem genetickém materiálu. Rozhodující je nicméně životní styl, který se na procesu stárnutí podílí přibližně z 50 %.

Poškození buněk volnými radikály

Volné radikály (včetně tzv. reaktivních forem kyslíku) vznikají při metabolismu a mohou poškozovat jak buňky celkově, tak jejich genetický materiál. Tvorbu volných radikálů podporuje například nezdravá strava, kouření, silné UV záření, znečištění ovzduší, ale také chronické záněty.

Funkční poruchy způsobené „škodlivými“ proteiny

 Cytokiny jsou přirozeně se vyskytující signální molekuly v těle, díky nimž mohou buňky imunitního systému vzájemně komunikovat. Cytokiny tak pomáhají organizovat obranyschopnost organismu. Ve vyšším věku však produkce prozánětlivých cytokinů roste, což může vést k chronickým zánětům.

Vyčerpání kmenových buněk

Schopnost našeho těla obnovovat části tkání nebo orgánů spočívá v kmenových buňkách. Ty se nacházejí v téměř každé tkáni lidského těla. Schopnost těchto kmenových buněk se dělit (respektive dělit se pouze v případě, že jsou potřebné nové buňky) však s věkem klesá. V nejhorším případě může nekontrolované dělení buněk vést k rozvoji zhoubného nádoru.

Změněná buněčná signalizace

Buňky našeho těla mezi sebou vzájemně komunikují. Správně fungující komunikace mezi buňkami je důležitá pro naše zdraví a ovlivňuje i proces stárnutí. S přibývajícím věkem se však mění jak signály vysílané buňkami, tak schopnost cílových buněk na tyto signály reagovat.

Jak lze pozitivně ovlivnit příznaky stárnutí?

Ve vyšším věku obvykle klesá tělesná výkonnost. To však automaticky neznamená snížení kvality života.

Rychlost stárnutí organismu se u jednotlivých lidí liší. Zdravý životní styl může mít pozitivní vliv na projevy stárnutí. To znamená, že si můžeme zachovat dobrou výkonnost až do vysokého věku.

Na druhou stranu mohou i relativně mladí lidé stárnout předčasně kvůli svým životním okolnostem a individuálnímu životnímu stylu. Chronologický věk – tedy skutečný počet roků, které už člověk prožil – tak nemusí odpovídat biologickému věku, tedy tělesnému stavu konkrétního člověka.

Biologický věk není totéž co chronologický věk

U mnoha lidí biologický věk skutečně neodpovídá roku narození, tedy chronologickému věku. Jak náš životní styl, tak i náš psychický stav mohou vést k tomu, že se cítíme mnohem mladší nebo starší, než ve skutečnosti jsme. Biologický věk ukazuje, v jakém stavu je naše tělo. Pokud je náš biologický věk vyšší než chronologický věk, je to špatné znamení pro naše zdraví. Platí to samozřejmě i naopak: pokud je biologický věk nižší než chronologický věk, člověk je na tom zdravotně velmi dobře.

Některé měřitelné hodnoty popisují zdravotní stav konkrétního člověka a zároveň tak nepřímo poskytují informaci o jeho biologickém věku. Určité hodnoty naměřené při lékařských vyšetřeních proto mohou zhruba odpovídat chronologickému věku daného člověka, ale mohou být i výrazně lepší nebo horší.

Na biologický věk lze usuzovat na základě těchto faktorů:

• svalová hmota (síla);
• schopnost přijímat a využívat kyslík (vytrvalost) – to někdy bývá označováno zkratkou VO2max;
• procento tělesného tuku;
• jaterní testy (vyšetření biochemických markerů funkce jater);
• hladina cholesterolu;
• stav kardiovaskulárního systému;
• zdraví zubů;
• hustota kostní hmoty.

Pravidelný trénink, zdravá strava a vyrovnaná energetická bilance mohou pozitivně ovlivnit tělesnou výkonnost i odpovídající měřitelné hodnoty. Tak je možné, že například u dobře trénovaného 50letého člověka budou naměřené hodnoty lepší než u netrénovaného 30letého.

Usilujte o více let života v dobrém zdraví

Určité znaky stárnutí lze pravidelným pohybem, cíleným tréninkem a zdravou a vyváženou stravou zlepšit nebo udržet stabilní až do vysokého věku. To má vliv i na řadu dalších tělesných znaků stárnutí, např. krevní tlak, tělesnou hmotnost nebo citlivost k inzulinu.

Stav znaků stárnutí ovlivňuje nejen tělesnou výkonnost, ale i celkový vzhled a riziko vzniku některých onemocnění. Péče, kterou člověk věnuje svému tělu, má společně s pohybovou aktivitou pozitivní vliv na biologický věk. Odměnou za to je vyšší kvalita života. Zvyšuje se také šance na to, že člověk prožije více let v dobrém zdraví.

Autor: gesundheit.gv.at (zdroj: nzip.cz)