Sedm kroků proti nelegálním sociálním službám má posílit ochranu klientů

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) představila soubor opatření, která mají pomoci účinněji odhalovat a ukončovat nelegální poskytování sociálních služeb. Cílem je zvýšit ochranu klientů, zabránit obcházení registračního systému a nastavit funkční spolupráci státu, krajů, obcí a dalších institucí.

„V posledních deseti letech jsem navrhoval několik dílčích opatření k řešení problematiky nelegálních poskytovatelů sociálních služeb. Bohužel bez výraznější odezvy. Nyní předkládám souhrnný návrh zcela konkrétních kroků. MPSV na ně může říci ano, ne, nebo navrhnout něco jiného,“ uvádí Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Nelegální služby ohrožují práva i bezpečí klientů

Nelegální poskytování sociálních služeb není jen otázkou nekalé konkurence vůči registrovaným poskytovatelům. Představuje především riziko pro seniory, osoby se zdravotním postižením a další zranitelné lidi.

Klienti mohou v takových zařízeních zůstat bez péče odpovídající standardům kvality, potřebného personálního zajištění, zákonné kontroly a ochrany svých práv.

Veřejnost by si měla poskytovatele snadno ověřit

APSS ČR navrhuje důslednější kontrolu využívání příspěvku na péči a příjmů z poskytované péče. Zlepšit by se měla také výměna informací mezi příslušnými institucemi.

Součástí opatření má být jednoduchý způsob, jak si veřejnost ověří, zda má konkrétní poskytovatel potřebná oprávnění. Asociace proto navrhuje vytvořit veřejný portál a zavést jednotné, snadno ověřitelné označení registrovaných sociálních služeb.

Kraje by měly nabídky služeb aktivně sledovat

Posílit by se měla také aktivní kontrola nelegálních poskytovatelů. Kraje by podle APSS ČR neměly čekat pouze na podněty veřejnosti, ale samy sledovat nabídky, které se například pod označením „bydlení s péčí“, „seniorské bydlení“ nebo „24hodinová asistence“ mohou pohybovat mimo zákonný rámec.

Do včasného odhalování podezřelých služeb by se měly zapojit obce a obce s rozšířenou působností, praktičtí lékaři, nemocnice, zdravotní pojišťovny a další instituce, které mohou na podezřelou službu narazit.

Zákon má jasně určit, co už je nelegální služba

APSS ČR požaduje srozumitelné vymezení toho, co již představuje nelegální poskytování sociální služby. Zároveň chce otevřít odbornou debatu o případném rozšíření pravomocí státu a krajů při zásahu proti nelegálním poskytovatelům.

U pobytových zařízení je však nutné postupovat tak, aby jejich případné uzavření neohrozilo lidi, kteří jsou na poskytované péči závislí. Ochrana klientů musí mít podle asociace přednost před samotným postihem provozovatele.

Rodinné ani sousedské péče se návrhy netýkají

Cílem navrhovaných opatření není omezovat rodinnou, sousedskou ani jinou neformální péči. Mají zabránit tomu, aby byly možnosti určené pro neformální pomoc, běžné bydlení nebo podnikání zneužívány k soustavnému poskytování sociálních služeb mimo zákonný systém.

„Narůstající počet či opakované případy nelegálních poskytovatelů sociálních služeb nelze přehlížet s argumentem, že jde o důsledek nedostatečných kapacit či dlouhých čekacích lhůt. Ano, i toto je selhání státu, nesmí se však stát jeho omluvou,“ uzavírá Jiří Horecký.

Zpracovala redakce PROPRARODIČE
(zdroj: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR)