Pětiminutový test paměti odhalí demenci včas. Bezplatný screening ale končí v 80 letech
Špatné užívání léků, chyby při řízení auta, pracovní selhání, nedorozumění v rodině i snadné naletění podvodníkům. To vše jsou reálné dopady demence, která se objevuje zejména ve vyšším věku a postupně narušuje paměť, řeč, myšlení a schopnost samostatného života. Při podezření na kognitivní poruchy přitom praktickým lékařům pomáhají krátké testy paměti, které zaberou jen pár minut. K časnému záchytu demence v Česku výrazně přispívá screeningový program. Ten má však zásadní háček – je určen pouze lidem ve věku 65–80 let.
Zdroj: Gemini
Počet nemocných s demencí v ČR prudce poroste
V Česku se v roce 2024 léčilo s Alzheimerovou chorobou, která je nejčastějším typem demence, více než 84 000 lidí. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) se však v souvislosti se stárnutím populace může celkový počet nemocných s demencí do roku 2050 vyšplhat až na 266 000. Riziko rozvoje onemocnění se totiž prudce zvyšuje s přibývajícím věkem.
„Demence je závažné onemocnění mozku, které narušuje kvalitu života pacientů i jejich blízkých. Důležitá je včasná diagnostika, která může průběh nemoci významně zpomalit. Čím dříve ji odhalíme, tím lépe se na ni navíc pacienti i jejich rodiny připraví,“ vysvětluje MUDr. Astrid Matějková ze Společnosti všeobecného lékařství.
První příznaky Alzheimerovy choroby a demence
Mezi varovné signály, které by nikdo neměl podceňovat, patří:
- zhoršující se krátkodobá paměť,
- potíže se soustředěním a orientací,
- změny v logickém myšlení a chování.
V případě jakýchkoli obtíží je nutné situaci okamžitě probrat se svým praktickým lékařem. „Obrátit se na nás může také kdokoli z rodiny, pokud u svého blízkého pojme podezření na poruchu paměti. V ordinacích ale nevyšetřujeme pouze osoby, u kterých už se nějaké příznaky projevily. V rámci programu časného záchytu demence by se měla při preventivních prohlídkách testovat paměť u všech lidí ve věku 65–80 let,“ říká MUDr. Matějková.
Paradox českého zdravotnictví: Nad 80 let už senioři na screening nemají nárok
Výskyt Alzheimerovy choroby výrazně narůstá po 65. roce věku a ve věkové skupině nad 80 let postihuje až 30 % populace. Podle lékařů je proto paradoxní, že lidé starší 80 let už na preventivní screening nárok nemají.
S tímto věkovým omezením nesouhlasí ani předseda Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc. Upozorňuje na to, že řada seniorů nad 80 let se potýká s dalšími chronickými nemocemi, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak nebo srdečně-cévní choroby. Pokud u nich poruchy paměti neodhalí včas, hrozí, že začnou chybovat v medikaci. „Mohou léky vynechávat, nebo je naopak užívat ve vyšších dávkách – a to je může přímo ohrozit na životě,“ varuje docent Býma s tím, že testování paměti by v 80 letech rozhodně končit nemělo.
Nové české testy paměti hradí pojišťovny
Praktičtí lékaři mají v současné době k dispozici několik moderních testů paměti, které dokážou odhalit poruchy během několika minut. Vedle zahraničních metod využívají stále častěji i české testy s certifikátem Ministerstva zdravotnictví.
Jejich autorem je prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., z Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Zachytí i mírné poruchy krátkodobé paměti a řeči, a to během několika minut. Testování je tak velmi rychlé, což je pro praktické lékaře zásadní. Jejich provádění navíc nově hradí zdravotní pojišťovny,“ upřesňuje profesor Bartoš.
Budoucnost patří digitální diagnostice a aplikacím
S rostoucím počtem starších osob a současným nedostatkem lékařských specialistů bude stále obtížnější zajistit dostupnost osobního vyšetření. Na významu proto budou nabývat digitální nástroje.
Online test ALBAV
Lidé si mohou paměť otestovat už i sami vyplněním elektronického testu na internetu. Každý, kdo si ho vyzkouší, se zároveň podílí na tvorbě jeho českých norem.
Aplikace DigiDiaDem (Digitální diagnostika demencí)
Tým prof. Bartoše ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni a Fyzikálním ústavem AV ČR v Praze dokončuje vývoj unikátní aplikace, která rozpozná poruchy paměti pomocí hlasového rozhovoru. Pro veřejnost by měla být dostupná na podzim 2026.
Současná medicína sice zatím nedokáže Alzheimerovu chorobu ani jiné formy demence zcela vyléčit, včasná diagnóza je však klíčová. Dokáže výrazně zpomalit progresi onemocnění, předejít fatálním chybám v léčbě jiných chorob a prokazatelně zlepšit kvalitu života pacientů i jejich rodin.
Více informací a aktuální rady naleznete na oficiálním profilu Společnosti všeobecného lékařství na Instagramu.
Zpracovala redakce PROPRARODIČE (zdroj: MaVe PR)
