Pana Rudolfa žádné vážné zdravotní problémy netrápily. Na vážnou nemoc sítnice přišel náhodou

Pana Rudolfa z Jihlavy, kterému je 67 let, dlouho žádné vážné zdravotní problémy netrápily. V létě roku 2013 se však vrátil z náročné služební cesty a jeho manželka si při společném obědě všimla, že má povislou pravou polovinu obličeje. Svaly na postižené straně rychle ochabovaly, a proto vyhledal lékařskou pomoc.

Vyšetření odhalila zánět lícního nervu. Následovala léčba a několikaměsíční rehabilitace, která měla pomoci obličejové svaly posílit. Součástí péče byly také pravidelné kontroly zraku. Zpočátku při nich bylo vše v pořádku, v lednu 2014 ale přišlo překvapení.

„Při jedné z kontrol jsem levým okem přečetl na tabuli s písmeny jen to největší na prvním řádku. Nedokázal jsem pořádně zaostřit,“ vzpomíná Rudolf.

Lékařka mu následně ukázala takzvanou Amslerovu mřížku, která slouží k vyšetření centrálního vidění. Když si zakryl pravé oko, rovné čáry viděl zvlněné a pokřivené.

Onemocnění druhé oko dlouho skrývalo

Příčinou potíží byla věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD). Toto onemocnění zasahuje centrum sítnice odpovědné za ostré vidění. Zpočátku může probíhat nenápadně, bez léčby však může vést i ke ztrátě zraku.

„Vůbec by mě nenapadlo, že mám se zrakem nějaký problém. Když jsem se totiž díval oběma očima zároveň, viděl jsem normálně. Nemoc navíc nesouvisela se zánětem lícního nervu, jen se na ni díky tomu náhodně přišlo,“ říká Rudolf.

Na doporučení známého svůj stav konzultoval ve Fakultní nemocnici Bulovka v Praze. Odtud ho odeslali na Oftalmologickou kliniku Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde se ho ujal primář Miroslav Veith.

Pravidelná léčba pomohla zrak stabilizovat

Lékař Rudolfovi vysvětlil, že onemocnění nelze zcela vyléčit. Nabídl mu však možnost léčby, jejímž cílem bylo předejít dalšímu zhoršování zraku a nevratnému poškození sítnice. Tehdy byla součástí speciální studie.

Rudolf začal léčbu ihned podstupovat. Léky mu lékaři aplikovali pomocí injekcí přímo do oka. Jeho stav se podařilo stabilizovat a podle jeho slov se mu od té doby zrak nezhoršil. Na pravidelné aplikace dojíždí dodnes.

„Léčba už v současné době není součástí studie a používá se běžně. Aplikace trvá jen pár minut a nebolí, lékaři totiž vždy místo vpichu znecitliví,“ popisuje svou zkušenost.

Přestože se cítí dobře, nemoc bere vážně. Ví, že může postihnout také druhé oko. Žádnou plánovanou kontrolu ani aplikaci léků proto nevynechává.

Vyzkoušejte vidění každým okem zvlášť

Rudolfův příběh ukazuje, proč mohou potíže jednoho oka zůstat dlouho bez povšimnutí. Při běžném pohledu totiž druhé oko jeho oslabení vyrovnává.

Prim. MUDr. Miroslav Veith, Ph.D., MHA, zástupce přednosty Oftalmologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, proto vedle pravidelných očních kontrol doporučuje občas vyzkoušet vidění každým okem samostatně.

Co nejdříve vyhledejte očního lékaře, pokud zaznamenáte:

• vlnění nebo pokřivení rovných čar,
• skvrnu uprostřed obrazu,
• nově vzniklé zhoršení čtení.

K vyšetření centrálního vidění slouží také Amslerova mřížka, kterou při kontrole použila i Rudolfova lékařka.

Podle primáře Veitha je zásadní zahájit léčbu včas a dodržovat plánované kontroly i aplikace, přestože člověk sám žádné zhoršení nevnímá.

Kontroly odhalily potíže téměř u čtvrtiny vyšetřených

Na význam pravidelných kontrol zraku upozornila také akce Vidět ROZMAZANĚ není normální, která se uskutečnila v Ostravě, Pardubicích a Praze. Lékaři během ní v mobilní ambulanci zdarma vyšetřili pomocí přístroje s umělou inteligencí celkem 657 osob. Problémy s očima odhalili u 153 z nich, tedy téměř u čtvrtiny.

Také pan Rudolf považuje včasné odhalení nemoci za zásadní. Jeho zkušenost připomíná, že ani zdánlivě bezproblémové vidění oběma očima nemusí znamenat, že je vše v pořádku. Pravidelné oční kontroly a pozornost věnovaná změnám zraku proto mají své místo i tehdy, když člověk žádné výrazné obtíže nepociťuje.

Zpracovala redakce PROPRARODIČE (zdroj: MaVe PR)