Konference Rady seniorů ČR na téma očkování
Očkování pomáhá seniory chránit před infekcemi i komplikacemi, které mohou vést ke ztrátě kondice a soběstačnosti. Přesto zůstává proočkovanost lidí nad 65 let v Česku nízká. Konference Rady seniorů ČR se zaměřila na význam této prevence i na to, jaké informace senioři při rozhodování o očkování potřebují.
Zdroj: ChatGPT
Očkování pomáhá chránit i soběstačnost
Rada seniorů ČR se zdravotní problematice seniorů věnuje dlouhodobě. Patří k ní také očkování, které by mělo být nedílnou součástí prevence infekčních onemocnění, ať již je to očkování proti chřipce, pneumokokovým nákazám, covid-19, klíšťové encefalitidě, pásovému oparu, nebo RSV neboli respiračnímu syncytiálnímu viru. Nicméně stále platí, že proočkovanost seniorů nad 65 let je u nás nízká.
Očkování totiž chrání seniory nejen před samotnými infekcemi a zdravotními komplikacemi s nimi spojenými, ale zároveň i před ztrátou fyzické kondice a také soběstačnosti. Respirační infekce právě v kombinaci s chronickým onemocněním a oslabenou imunitou mohou být pro organismus seniorů velkou zátěží a způsobit tak řadu zdravotních komplikací, které mohou vyústit až v nutnost hospitalizace.
Jaká očkování by měla být pravidelná
Vedoucí Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol v Praze Milan Trojánek vyjmenovává, která očkování by měla být součástí pravidelného vakcinačního schématu seniorů.
„Vedle každoročního očkování proti chřipce jde dále o očkování proti pneumokokovým onemocněním, COVID-19, RSV a pásovému oparu. A podle indikace také i proti tetanu a černému kašli. U chřipky například dostupná data ukazují na význam vakcín, které u seniorů vyvolávají silnější imunitní odpověď, pneumokokové očkování má za cíl předcházet pneumoniím, tedy zápalům plic a invazivním onemocněním a očkování proti RSV či pásovému oparu může pomoci snížit riziko hospitalizace nebo dlouhodobého omezení kvality života. Klíčovou roli přitom hraje aktivní nabídka očkování při běžné péči – každý kontakt seniora se zdravotníkem představuje příležitost zhodnotit, zda senior má aktuálně všechna doporučená očkování.“
Pneumokokové infekce mohou mít nenápadné příznaky
Pneumokokové infekce každoročně velmi nepříjemně zkomplikují řadě seniorů již existující chronické onemocnění. Lidé nad pětašedesát let proto jednoznačně patří mezi skupiny se zvýšeným rizikem pneumokokového onemocnění, stejně jako pacienti s chronickými nemocemi srdce, plic, jater či ledvin, diabetem nebo oslabenou imunitou v důsledku léčby onkologického nebo revmatologického onemocnění.
U seniorů mohou mít pneumokokové infekce závažnější průběh, a navíc i jejich příznaky nemusejí být vždy pro toto onemocnění typické – místo horečky a kašle se může objevit například slabost, zmatenost, změna psychického stavu, nechutenství, snížení příjmu tekutin nebo třeba ztráta soběstačnosti.
„U pacientů s chronickými onemocněními může infekce vést k jejich akutnímu zhoršení, například poklesu plicních funkcí u chronické obstrukční plicní nemoci nebo dekompenzaci astmatu. U onemocnění srdce pneumokoková pneumonie významně zvyšuje riziko kardiovaskulárních komplikací, poruch rytmu nebo též infarktu myokardu. Častá kombinace chronických onemocnění u seniorů navyšuje další rizika komplikací s možným selháním životních funkcí. Očkování proti pneumokokům proto představuje podceňovaný nástroj prevence, jehož význam je třeba posuzovat s ohledem na věk a individuální zdravotní dispozice,“ říká Zuzana Blechová z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka v Praze.
Průzkum: Senioři potřebují informace a doporučení lékaře
Podle průzkumu, který prováděla Rada seniorů ČR, je pro seniory při rozhodování se o očkování velmi důležité mít co nejvíce informací a doporučení zdravotníka. Podstatné je, aby dobře rozuměli významu očkování a dostávali od zdravotníků dostatek informací.
„Z průzkumu Rady seniorů ČR mezi 530 seniory z osmi krajů vyplývá, že rozhodování o očkování není jen otázkou dostupnosti vakcíny. Senioři potřebují především vědět, proč je pro ně očkování důležité a jaký přínos může mít s ohledem na jejich věk a zdravotní stav. Péči o zdraví a prevenci uvedlo jako důležitý faktor 24 % respondentů, 21 % zdůraznilo potřebu erudovaného vysvětlení a informací a 14 % čeká na doporučení lékaře. Naopak mezi hlavní důvody, proč se senioři neočkují, patří pocit, že očkování nepotřebují, případně nedostatek informací či nabídky,“ vysvětluje předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová.
Důvěra a prostor pro dotazy v ordinaci
Výsledky průzkumu zároveň ukazují na další významný faktor, a tím je aktivní role praktických lékařů a geriatrů. Seniorovi nestačí jen sdělit, že je očkování dostupné – důležité je mu dobře a srozumitelně vysvětlit přínos očkování s ohledem na jeho věk a zdravotní stav a dát mu i prostor pro jeho dotazy a vlastní rozhodnutí.
Významnou roli má i geriatr, který dokáže zohlednit celkový zdravotní stav seniora, jeho křehkost, polymorbiditu, užívanou medikaci, funkční stav a další specifika vyššího věku a doporučit vhodný očkovací postup s ohledem na individuální potřeby konkrétního člověka.
„Očkování nezačíná u vakcíny, ale u důvěry, informací a doporučení zdravotnického profesionála,“ dodává předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová.
Článek vyšel v Době seniorů č. 11/2026.
