Proč lidé v seniorském věku potřebují získávat nové znalosti a učit se se novým věcem
Studie naznačují, že učení se novým věcem stimuluje kognitivní funkce a zachová mentální výkonnost. Poskytuje také příležitosti k sociální interakci a komunitnímu zapojení. To přispívá ke zlepšení sociálních dovedností, psychického zdraví i k prevenci kognitivního úpadku.
Zdroj: Shutterstock
Jednou z hlavních oblastí lidské psychiky jsou kognitivní (poznávací) funkce, díky nimž vnímáme svět, jednáme, reagujeme či zvládáme různé úkoly. Centra kognitivních funkcí jsou uložena v různých částech mozku. Patří sem paměť, pozornost (koncentrace), rychlost zpracování informací (pohotovost), emocionální seberegulace, řeč, schopnost se vyjadřovat, porozumění a prostorová orientace.
Tyto funkce je třeba stále posilovat, zejména pak v seniorském věku. Výzkum publikovaný v časopisu "Psychology and Aging" (Park et al., 2014) ukázal, že učení se nových dovedností a aktivit vede ke zlepšení například paměti, pozornosti a schopnosti řešit problémy; zároveň slouží jako prevence kognitivního úpadku a onemocnění spojených s věkem. To znamená, že může snižovat riziko rozvoje demence.
Podobný pozitivní vliv jako na naše poznávací funkce má učení též na sociální interakci a zapojení se do komunitních aktivit. Zlepšuje totiž sociální dovednosti a pocit sounáležitosti. Podle výzkumu publikovaného v časopise "Aging & Mental Health" (Kawamoto et al., 2017) sociální interakce a učení se novému mají kladný účinek na psychické zdraví a kvalitu života starších dospělých.
Získávání nových znalostí ve vyšším věku současně poskytuje smysl a účel. Výzkumy ukazují, že seberealizace a rozvoj osobnosti jsou důležité nejen v mládí. Studie uveřejněná v časopise "Research on Aging" (Moore, 2010) zdůrazňuje, že aktivní a angažovaný životní styl vede k vyššímu pocitu smyslu a seberealizace.
V neposlední řadě pak učení v pozdním věku podporuje osobní růst i adaptaci na nové životní situace. Typickým příkladem je odchod do důchodu. Tento životní milník bývá často psychicky velmi náročný, avšak právě získávání nových znalostí pomáhá starším dospělým nalézt nový smysl života.
Učení je zkrátka celoživotně prospěšným procesem; v pozdějším věku pak dokonce žádoucím. Díky němu produkuje mozek nové buňky a vytváří nová spojení. Člověk si tak rozšiřuje obzory, lépe se začleňuje do společnosti, poznává nové lidi a není osamělý. Je dokázáno, že u starších lidí, kteří se neustále něco učí, existuje menší riziko, že se u nic rozvine demence nebo Alzheimerova nemoc. Na učení tedy není nikdy pozdě!
