Výživa starších lidí

Proč je vyvážená strava u seniorů obzvláště důležitá?

Vyvážená strava (nejen u seniorů) podporuje zdraví a pomáhá předcházet některým onemocněním.

Strava má také vliv na tělesné důsledky stárnutí. S přibývajícím věkem se mění složení těla: svalové hmoty i kostní hmoty ubývá, zatímco podíl tělesného tuku se zvyšuje. Oslabené svaly zvyšují riziko pádů a zlomenin. Zdravá a vyvážená strava pomáhá posilovat jak svaly, tak kosti.

Rozhodující vliv na udržení svalové hmoty a síly – kromě vyvážené stravy – má i pravidelný pohyb (viz níže). Čím menší je svalová hmota a síla před nástupem vyššího věku, tím vyšší je riziko pádů a zlomenin.

Vyvážená strava má navíc pozitivní vliv na tělesnou hmotnost. V důsledku zpomaleného metabolismu, který je způsoben změnami ve složení těla (mimo jiné úbytkem svalové hmoty a nárůstem podílu tělesného tuku) mívají mladší senioři častěji sklon k nadváze. Rizikovým faktorem je i nedostatek pohybu.

Nadváha je obecně považována za zdravotní riziko. Některé studie nicméně naznačily, že u starších lidí však může mít mírná až střední nadváha zdravotní výhody. Podle jejich autorů v případě nemoci nebo v období se sníženým příjmem potravy lze energetickou potřebu pokrýt z existujících tukových zásob. Vyšší BMI je prý proto u starších lidí žádoucí; v této souvislosti lékaři někdy hovoří o tzv. paradoxu obezity. Novější studie však tyto závěry odmítají a paradox obezity je podle nich potřeba zásadně přehodnotit.

Odborníci se nicméně shodují na tom, že je třeba předcházet vzniku silné nadváhy až obezity. Za tímto účelem je doporučována vyvážená strava bohatá na důležité živiny (viz níže) a dostatek pohybové aktivity. Tím lze udržet normální váhu a předcházet obezitě.

Jaké jsou principy vyvážené stravy u seniorů?

Nejdůležitější principy vyvážené stravy u seniorů jsou stručně popsány v následujících odstavcích.

Strava by měla být pestrá a přiměřená

Zdravá strava u seniorů je pestrá, s dostatkem všech makroživin i mikroživin, a také energeticky přiměřená. Jako orientační vodítko pro všechny věkové skupiny – tedy i pro seniory – může posloužit potravinová pyramida.

Dostatečný příjem tekutin

Doporučený příjem tekutin je minimálně 1,5 litru denně, což je ovšem pro některé seniory docela potíž. S přibývajícím věkem totiž slábne pocit žízně. Starší lidé navíc mnohdy ztrácejí více tekutin než zamlada, ať už je to způsobeno léky nebo zhoršenou funkcí ledvin. Nedostatečný příjem tekutin však může mít velmi negativní dopad na zdraví seniorů, vyskytnout se mohou dokonce i život ohrožující stavy. Aby to nedošlo tak daleko, je potřeba přijmout vhodná preventivní opatření.

Pravidelný pohyb, nejlépe venku

Pravidelná pohybová aktivita posiluje svaly i kosti a má příznivý vliv na kardiovaskulární systém. Pohyb na čerstvém vzduchu navíc posiluje imunitní systém a mimo jiné pozitivně působí na spánek a náladu.

Malé porce jídla rozložené do celého dne

Pět až šest menších jídel rozložených do celého dne je pro seniory mnohdy přijatelnější než tři velké porce denně. Platí to zejména (ale nejen) u starších lidí, kteří mají potíže se žvýkáním a/nebo polykáním.

Bylinky a koření místo soli

S přibývajícím věkem často slábne chuť i čich. Kvůli tomu mají starší lidé někdy tendenci jídlo dosolovat. Lepší je však sůl omezit a místo ní používat čerstvé bylinky a koření. Ty navíc stimulují (povzbuzují) chuť k jídlu i trávení.

Jaké faktory mohou u seniorů ovlivnit příjem potravy?

Výživu ve vyšším věku mohou ovlivnit fyziologické změny v těle, někdy se měnící stravovací návyky, některá onemocnění a s nimi spojené užívání léků. Tyto změny se často vyskytují společně a vzájemně se ovlivňují. To vše může mít značný vliv na stravovací návyky, trávení a v konečném důsledku i na zdravotní stav seniora.

Mezi časté změny ve vyšším věku se řadí:

• snížená energetická potřeba, avšak stejná nebo zvýšená potřeba živin v důsledku nemoci nebo užívání léků;
• slábnoucí pocit žízně;
• změna regulace pocitu hladu a sytosti;
• snížená chuť k jídlu;
• změna nebo snížení chuťového a čichového vnímání,
• snížená schopnost žvýkání, případně i potíže s polykáním;
• snížená produkce slin a sucho v ústech (odborně xerostomie);
• zpomalení trávení a sklon k zácpě;
• porušená glukózová tolerance;
• zapomnětlivost, zmatenost, demence, deprese;
• zhoršení zraku.

Autor: gesunheit.gv.at (zdroj: nzip.cz)