Klíšťata útočí už i na horách. V počtu případů encefalitidy je Česko nejhorší v EU
Klíšťata nakažená virem klíšťové encefalitidy či lymeskou boreliózou už nejsou doménou jen vlhkých údolí kolem řek. Jejich rajon se každým rokem rozrůstá. Lidé si tak mohou odnést nepříjemného parazita z městského parku, zahrady i vyšších horských oblastí kolem 1 200 metrů nad mořem, kde dříve vůbec nepřežíval. Narazit na ně lze nejen ve střední Evropě, ale také v pobaltských a skandinávských zemích. Se změnou klimatu se zároveň prodlužuje sezona klíšťat – aktivní jsou od brzkého jara až do konce podzimu.
zdroj: freepik.com
V počtu případů encefalitidy jsme nejhorší v Evropě
Česká republika má ze všech států Evropské unie nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy (KE). V loňském roce se zde touto nemocí podle předběžných údajů nakazilo 703 lidí.
„V 80. letech minulého století jsme měli přibližně stejné množství případů KE jako v Rakousku. Nyní je však 80 % všech Rakušanů proočkovaných, a počet případů KE se tak v našem sousedním státě snížil na 100–150 nemocných ročně, to je přibližně 6× méně než u nás,“ vysvětluje MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ).
Hlavním důvodem nízké proočkovanosti v České republice je podle něj především podceňování závažnosti této nemoci a nedodržení správného očkovacího schématu.
Očkování po 50. roce věku hradí pojišťovny
Zatímco minimálně první dávku vakcíny proti klíšťové encefalitidě má za sebou 51 % Čechů, celým očkovacím schématem (které čítá tři dávky a první posilovací dávku po třech letech) prošlo pouze 17 % populace.
„V současné době zdravotní pojišťovny hradí očkování proti KE po 50. roce věku, lze tedy očekávat snížení prevalence v této skupině populace. Přesto svým pacientům doporučuji nečekat až na dosažení tohoto věku a očkovat se již v dětství, respektive kdykoli před padesátkou. Podle studií dosahuje účinnost vakcíny více než 97 %, jde tedy o vysoce spolehlivou ochranu,“ radí praktický lékař MUDr. Josef Štolfa.
Jak správně odstranit přisáté klíště?
Nakazit se klíšťovou encefalitidou nebo lymeskou boreliózou, proti které se zatím nelze očkovat, se lidé mohou na celém území České republiky. Riziko nákazy snižuje především vhodné oblečení do přírody – ideálně světlé, na kterém jsou klíšťata dobře vidět, takže je lze odstranit ještě před přisátím.
Po návratu z přírody by se lidé měli vždy pořádně prohlédnout. Pokud klíště najdete, odborníci doporučují následující postup:
- klíště co nejdříve vyviklejte pomocí pinzety,
- místo přisátí důkladně vydezinfikujte,
- parazita zlikvidujte například spláchnutím do toalety či umyvadla.
V žádném případě klíště nemačkejte mezi prsty! I tímto způsobem může dojít k nákaze některou z chorob.
„Nesmíme zapomínat na to, že klíště má tři vývojová stadia – larva, nymfa, dospělec. V prvních dvou vývojových fázích může měřit i méně než milimetr, a snadno ho tak přehlédneme. Na rozdíl od dospělého stadia mu stačí jen malá kapka krve. Často se přisaje a velmi brzy pustí, aniž bychom si toho všimli,“ varuje MUDr. Jan Kynčl.
Pozor na první příznaky lymeské boreliózy
Protože si přisátí malých nymf nemusíme vůbec všimnout, je nesmírně důležité věnovat pozornost nezvyklým kožním projevům. Typickým prvním znakem lymeské boreliózy je takzvaná erythema migrans – skvrna na kůži, která bývá ve středu bledá a po okrajích zarudlá. Může mít různou velikost a obvykle nesvědí ani nebolí. Objevuje se zpravidla 14 dní až jeden měsíc po přisátí klíštěte.
„Protilátky v krvi, které naznačují, že došlo k nákaze lymeskou boreliózou, se ale začínají tvořit teprve v 6. až 8. týdnu po přisátí. Ve chvíli, kdy k nám pacienti přicházejí s typickou skvrnou – erythema migrans, proto ještě není možné pomocí krevních testů ověřit přítomnost choroby,“ vysvětluje praktický lékař MUDr. Josef Štolfa.
V pozdějším stádiu se nemoc projevuje bolestmi svalů a kloubů, které připomínají chřipku. Pokud se borelióza neléčí, může dojít k napadení centrálního nervového systému, což vede například k zánětu mozkových blan.
Extrémní nárůst případů boreliózy: Co za ním stojí?
V loňském roce zaznamenal Státní zdravotní ústav extrémní nárůst nových případů lymeské boreliózy. Zatímco v posledních deseti letech hlásili lékaři přibližně 3 000 až 4 800 nových případů ročně, loni jich bylo 11 386.
Výsledné vysoké číslo však významně ovlivnil nově zavedený systém elektronického hlášení. Do něj se nově zařadily i ordinace, které se do původního systému z různých důvodů nezapojovaly. Do minulého roku tedy v Česku existovala značná podhlášenost tohoto onemocnění.
Více informací a aktuální rady naleznete na oficiálním profilu Společnosti všeobecného lékařství na Instagramu.
Zpracovala redakce PROPRARODIČE (zdroj: MaVe PR)
