Podzim a zrak: Kdy jde o únavu očí a kdy je čas na kontrolu?
Kratší dny, mlha, déšť i více času pod umělým osvětlením dávají očím zabrat. Přidává se únava, horší zaostřování nebo oslnění při řízení. Podzimní šero navíc dokáže upozornit na oční vady, kterých si za denního světla vůbec nevšimneme. Jakým potížím věnovat pozornost a jak očím ulevit?
Zdroj: ChatGPT
Méně denního světla, větší únava očí
S příchodem podzimu ubývá přirozeného světla a více času trávíme pod umělým osvětlením. Pokud není dostatečně kvalitní, oči se více namáhají. Výsledkem bývá únava očí, bolesti hlavy, obtížnější zaostřování i celková únava.
Denní světlo se během dne přirozeně proměňuje – mění se jeho intenzita i barevné odstíny. Běžné umělé osvětlení tuto proměnlivost nenapodobuje.
„Přirozené denní světlo má plné barevné spektrum, jehož intenzita i barevné odstíny se v průběhu dne neustále mění. To běžné umělé osvětlení nedokáže a zůstává po celý den stejné,“ vysvětluje oční lékařka Petra Uhlářová.
Dlouhodobé působení neměnných světelných podmínek podle lékařky ovlivňuje také psychiku. Lidé pak ve větší míře pociťují podráždění či stres.
Obrazovky a světlo před spaním
Pozornost si zaslouží také světlo z mobilních telefonů, počítačů, televizí a některých světelných zdrojů. Podle odborníků jeho nadměrné působení souvisí s únavou, zarudnutím očí, horším zaostřováním i problémy se spánkem.
„Modré světlo ovlivňuje přirozené uvolňování melatoninu, hormonu, který je důležitý pro kvalitu spánku. Zvláštní pozornost osvětlení by proto měli věnovat lidé, kteří pracují v místnostech bez oken nebo tráví velkou část dne před obrazovkami,“ doporučuje oční lékař Pavel Stodůlka.
Za šera se projeví i nenápadná oční vada
Zhoršené světelné podmínky někdy odhalí potíže, které za běžného denního světla nevnímáme. Jednou z nich je noční myopie neboli přechodná krátkozrakost za šera.
„Oko se v šeru stává dočasně krátkozrakým a lidé, kteří už brýle nosí, mohou mít pocit, že jejich dioptrická vada zesílila. Hůře pak rozeznávají tmavé předměty na tmavém pozadí a mohou být citlivější na oslnění,“ popisuje Pavel Stodůlka.
Výrazné obtíže přináší také šeroslepost, při níž se zhoršuje vidění za šera a ve tmě. Člověk se hůře orientuje v málo osvětleném prostoru a potíže zaznamená nejen za volantem, ale i při běžném pohybu doma.
„Člověk má potíže nejen při řízení auta v noci nebo v mlze, ale také s orientací v tmavých prostorách. Hůře se například pohybuje v šeru a vyhýbá nábytku,“ vysvětluje oční lékařka Denisa Čamková.
Podzimní řízení klade na zrak vyšší nároky
Mlha, déšť, pozdní rozednívání a brzké stmívání zhoršují viditelnost. Přispívají také k únavě a ospalosti. Další komplikací je oslnění světly protijedoucích automobilů, které dokáže krátkodobě výrazně omezit vidění.
Dobrá zraková ostrost je přitom zásadní pro včasné rozpoznání dopravních značek, chodců i překážek na vozovce. Důležitá je rovněž při odhadu rychlosti ostatních účastníků provozu.
„Až 20 % řidičů svou oční vadu podceňuje nebo o ní vůbec neví a přibližně pětina řidičů, kteří by měli za volantem používat dioptrické brýle, přiznává, že řídí bez nich,“ upozorňuje Pavel Stodůlka.
Jak očím ulevit a kdy nechat zrak zkontrolovat
Lékaři doporučují zaměřit se především na kvalitní osvětlení pracovního prostoru, pravidelné přestávky při práci s obrazovkami a omezení intenzivního světla před spaním.
Kontrolu zraku je vhodné podstoupit, pokud se objevuje:
- dlouhodobé pálení či únava očí,
- zhoršené vidění za šera,
- výrazná citlivost na světlo,
- časté bolesti hlavy.
„Právě horší světelné podmínky totiž mohou upozornit na oční vadu, která se za běžného denního světla dosud neprojevovala,“ uzavírá Pavel Stodůlka.
Zpracovala redakce PROPRARODIČE (zdroj: Pearmedia)
