Odchod z práce často přichází dříve než důchod. Polovina lidí v důchodovém věku už nepracuje
Mnoho lidí si představuje, že až do dne odchodu do starobního důchodu budou chodit do zaměstnání. Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ale ukazuje, že skutečnost bývá často jiná. Přibližně polovina lidí už v době dosažení důchodového věku nepracuje a čtyři z deseti nevstupují do penze přímo ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou ztráta práce, zdravotní potíže nebo péče o blízkého člověka.
Zdroj: ChatGPT
„Analýza jasně ukazuje, že lidé v předdůchodovém věku nejsou jedna homogenní skupina. Mají různé zdravotní možnosti, rodinné závazky, pracovní podmínky i šance uplatnit se na trhu práce. Proto nestačí dívat se jen na zákonný věk odchodu do důchodu a řešit ho plošně. Potřebujeme chytrá opatření, která budou více odpovídat skutečné situaci starších lidí a pomohou jim zůstat ekonomicky aktivní tam, kde je to možné,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Více než polovina lidí odchází do důchodu ze zaměstnání
Analýza vychází z údajů téměř 288 tisíc lidí, kterým byl mezi lety 2017 až 2019 přiznán starobní důchod. Zkoumala jejich pracovní a sociální situaci během pěti let před odchodem do řádného nebo předčasného důchodu.
Ukázalo se, že 59 % seniorů odchází do důchodu přímo ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. To ale není v rozporu se zjištěním, že v době dosažení důchodového věku už polovina lidí nepracuje. Část z nich totiž odejde do předčasného důchodu ještě před dosažením důchodového věku, zatímco jiní naopak pracují i po jeho dosažení.
Přibližně 9 % lidí je před odchodem do důchodu dlouhodobě bez stabilního zaměstnání. Patří mezi ně zejména lidé s invaliditou, dlouhodobě nezaměstnaní nebo ti, kteří kvůli zdravotním problémům či péči o blízké pracují jen omezeně.
Největší šanci na pomoc mají lidé, kteří o práci přijdou krátce před důchodem
Významnou skupinu tvoří lidé, kteří ztratí zaměstnání až v posledních letech před odchodem do penze. Takových je přibližně 27 % a nejčastěji přestanou pracovat jeden až dva roky před přiznáním důchodu.
Právě u této skupiny mohou podle ministerstva dobře fungovat opatření, která pomohou lidem udržet si zaměstnání nebo najít nové pracovní uplatnění.
Nejčastějším důvodem je nezaměstnanost
Nejčastější příčinou odchodu z trhu práce je ztráta zaměstnání. Každý pátý senior (21 %) odchází do důchodu přímo z evidence Úřadu práce. U lidí, kteří odcházejí do předčasného důchodu, je tento podíl ještě výrazně vyšší – činí 42 %.
Podle analýzy se lidé dostávají do evidence Úřadu práce obvykle přibližně 11 měsíců před přiznáním důchodu. Pro mnohé se tak období nezaměstnanosti stává poslední etapou mezi zaměstnáním a odchodem do penze.
Příčin může být více – obtížnější hledání práce ve vyšším věku, zdravotní omezení nebo menší ochota zaměstnavatelů přijímat pracovníky, kterým zbývá do důchodu už jen několik let.
Zdravotní problémy často spustí řetězec dalších potíží
Významnou roli hraje také zdravotní stav. Delší pracovní neschopnost podle analýzy často předchází následné nezaměstnanosti a odchodu do důchodu.
U lidí odcházejících do předčasného důchodu je tento vývoj výraznější. V průměrném měsíci je na pracovní neschopnosti delší než dva týdny 9,5 % předčasných důchodců, zatímco u řádných důchodců jde o 5,6 %.
Zdravotní problémy se tak často stávají prvním krokem na cestě od zaměstnání přes evidenci na Úřadu práce až k předčasnému důchodu.
Péče o blízkého není hlavním důvodem odchodu z práce
Analýza se zaměřila také na péči o rodinné příslušníky. Přestože se o ní často mluví jako o důvodu předčasného odchodu z práce, data ukazují, že ve skutečnosti nejde o nejčastější příčinu.
Většina lidí, kteří pečují o blízkého a pobírají příspěvek na péči, dokáže péči se zaměstnáním skloubit. Rozdíly jsou ale patrné mezi ženami a muži. Před odchodem do důchodu pečuje o blízkou osobu přibližně 10 % žen, zatímco u mužů je to 5 %.
Důležitá je podpora starších pracovníků
Ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňuje, že samotné prodlužování důchodového věku nestačí. Stejně důležité je pomoci lidem zvládnout poslední roky jejich pracovního života.
Mezi potřebná opatření patří například podpora zaměstnávání lidí starších 55 let, možnost flexibilních úvazků, rekvalifikace, prevence zdravotních problémů nebo pomoc lidem, kteří po ztrátě zaměstnání obtížně hledají novou práci.
Právě poslední roky před důchodem totiž často rozhodují o tom, zda člověk zůstane ekonomicky aktivní, nebo odejde z trhu práce dříve, než původně plánoval.
Zpracovala redakce PROPRARODIČE (zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR)
