Plicní dlouhověkost: Jak neztratit dech ani v důchodu

Proč plíce potřebují s věkem více pozornosti

Plíce dosahují svého funkčního vrcholu v rané dospělosti, přibližně mezi 20. a 25. rokem života. V této době dokážou zdravé plíce dospělého člověka pojmout přibližně šest litrů vzduchu, což odpovídá třem velkým dvoulitrovým lahvím.

Stárnutí je přirozený a do značné míry biologicky naprogramovaný proces, který se nevyhýbá ani dýchacímu ústrojí. Kolem 30. až 35. roku života začíná kapacita plic pozvolna a nenápadně klesat. Zpočátku se úbytek zdá zanedbatelný, v průběhu let se však postupně sčítá:

• Jednosekundová vitální kapacita, tedy objem vzduchu, který dokážeme s maximálním úsilím vydechnout za první sekundu, klesá po 25. roce přibližně o jedno až dvě procenta ročně.
• Celková usilovná vitální kapacita se snižuje přibližně o 0,2 litru za každou dekádu, a to i u zdravých lidí, kteří nikdy nekouřili.

Po padesátce bývají změny znatelnější. Plicní tkáň postupně ztrácí elasticitu, plicní sklípky neboli alveoly se zvětšují a mění svůj tvar, což zhoršuje přenos kyslíku do krve.

Zároveň mírně ochabují dýchací svaly včetně bránice a hrudní koš může ztuhnout. Tím se omezuje maximální objem nadechnutého vzduchu.

Plíce ovlivňují zdraví celého organismu

Zdravé plíce nejsou důležité pouze proto, abychom se nezadýchali při chůzi do schodů. Vědecké výzkumy upozorňují také na takzvanou plicně-imunitní osu.

Plíce obsahují miliony imunitních buněk. Ty čistí vdechované nečistoty, bojují s infekcemi a podílejí se na hojení mikroskopických poškození vznikajících při neustálém roztahování a stahování plic během dýchání.

Pokud plíce stárnou předčasně nebo jsou poškozené, imunitní buňky nedokážou nečistoty odstraňovat stejně účinně. V těle se může rozvinout chronický zánět, který se krevním oběhem šíří dál.

Snížená funkce plic často předchází dalším závažným zdravotním problémům nebo s nimi souvisí, například:

• vysoký krevní tlak a srdeční onemocnění,
• metabolická onemocnění a cukrovka 2. typu,
• autoimunitní potíže a osteoporóza,
• zhoršování paměti, úbytek kognitivních schopností a celková tělesná křehkost.

Péče o dech je proto zároveň investicí do zdraví a vitality celého organismu.

Pět kroků k plicní dlouhověkosti

Plíce nedokážou obnovit již zničenou tkáň, a proto je nejdůležitější včasná prevence. Z následujících možností si můžeme vybrat ty, které nám vyhovují, a postupně z nich vytvořit pravidelný návyk.

1. Dýchejte nosem a hlídejte vlhkost vzduchu

Nos slouží jako přirozený filtr, zvlhčovač a ohřívač vdechovaného vzduchu. Chrání tak průdušky před přímým kontaktem s chladem, prachem a dalšími nečistotami.

V domácnosti je vhodné udržovat vlhkost vzduchu mezi 40 a 60 %. Příliš suché prostředí vysušuje sliznice, které jsou následně náchylnější k infekcím.

Vyhýbejte se také prudkým změnám teplot. Při přechodu z vyhřáté místnosti nebo v létě z klimatizovaného prostoru ven se na chvíli zastavte a klidně dýchejte nosem.

2. Posilujte plíce pravidelným pohybem

Pravidelný trénink nedokáže zvrátit přirozenou ztrátu elasticity plic, výrazně však posiluje vytrvalost dýchacích svalů a zlepšuje schopnost organismu hospodařit s kyslíkem. Vhodný je pravidelný aerobní pohyb: svižná chůze, plavání či jízda na kole.

Každá svižná procházka pomáhá udržovat funkčnost plicních sklípků a podporuje krevní oběh v celé hrudní oblasti.

3. Vyzkoušejte dechová cvičení

Dýchací svaly můžeme trénovat také doma, například vsedě u televize nebo před spaním.

Brániční dýchání: Položte si ruku na břicho a vědomě se nadechujte „do břicha“ místo mělkého dýchání do horní části hrudníku. Tím více zapojíte bránici a provětráte také spodní části plic.

Prodloužený výdech: Snažte se, aby výdech trval přibližně dvakrát déle než nádech. Technika pomáhá účinněji odvádět z plic zbytkový vzduch a současně aktivuje uklidňující část nervové soustavy.

Trénink dýchacích svalů: Využít můžete speciální trenažéry, například Powerbreathe, které při nádechu kladou odpor a fungují jako pomyslné činky pro dechové svaly. Alternativou je pravidelný zpěv nebo hra na dechový nástroj, jež zlepšují kontrolu nad dýcháním.

4. Zaměřte se na protizánětlivou stravu a pitný režim

Strava a dostatečný příjem tekutin ovlivňují také stav plicní tkáně. Po padesátce je vhodné zaměřit se na potraviny s protizánětlivým účinkem, které obsahují vitaminy C, D a E nebo omega-3 mastné kyseliny. Do jídelníčku můžete zařadit: tučné mořské ryby, jako jsou makrela a losos, vlašské ořechy nebo lněný olej, šípkový čaj a rakytník, papriky a kysané zelí.

Důležitý je také pravidelný pitný režim. Dostatek tekutin ovlivňuje kvalitu hlenu v dýchacích cestách. Při správném zavodnění zůstává hlen řidší, což podporuje přirozené čištění plic a usnadňuje odkašlávání nečistot nebo choroboplodných zárodků.

5. Nepodceňujte očkování

S přibývajícím věkem imunitní systém přirozeně oslabuje. Zvyšuje se tak náchylnost k plicním infekcím, například zápalu plic nebo bronchitidě. Ty mohou plíce po padesátce oslabit a způsobit dlouhodobé poškození tkáně.

Starším dospělým se proto doporučuje pravidelné očkování proti: chřipce, pneumokokům, onemocnění COVID-19 a RSV.

Aktivní přístup k očkování není přehnanou opatrností, ale součástí péče o vlastní zdraví a dlouhověkost.

Kdy už nejde o běžné nachlazení

Zejména během chladnějších měsíců nebo smogových situací lidé někdy přecházejí kašel s tím, že jde o obyčejné nachlazení či „zimní pokašlávání“. Rozhodující je však délka trvání obtíží a přítomnost dalších příznaků.

Přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., doporučuje vyhledat lékaře, pokud:

• kašel trvá déle než tři týdny,
• při běžných činnostech se zadýcháváte,
• pociťujete tlak nebo bolest na hrudi,
• vykašláváte neobvykle zbarvený hlen.

„Za přetrvávajícím kašlem a dušností nemusí stát jen infekce. Příčinou může být chronický zánět průdušek, zhoršení astmatu, chronická obstrukční plicní nemoc, ale může být i projevem srdečního selhání nebo onemocnění ledvin. V některých případech se však může jednat také o nádorové onemocnění plic,“ vysvětluje profesor Milan Sova.

Jaká vyšetření mohou následovat

Prvním krokem by měla být návštěva praktického lékaře. Ten zhodnotí obtíže a v případě potřeby doporučí další vyšetření. Mezi základní metody patří rentgen hrudníku, vyšetření plicních funkcí pomocí spirometrie a laboratorní testy.

V indikovaných případech následuje CT plic neboli počítačová tomografie. Tato zobrazovací metoda se využívá také v Programu časného záchytu karcinomu plic, protože na snímcích dokáže odhalit i velmi malý nádor. Onemocnění tak může zachytit v počátečním stadiu, kdy se ještě nijak neprojevuje.

Bezplatný screening pro současné i bývalé kuřáky

Screeningový program představuje bezplatnou možnost preventivní péče. Pacient je dlouhodobě sledován a pravidelně vyšetřován pneumologem.

O zařazení do programu se mohou zajímat dlouholetí současní i bývalí kuřáci ve věku od 55 do 74 let.

Profesor Milan Sova připomíná, že obavy z vyšetření by neměly převážit nad snahou uchovat si zdraví a život bez dechových omezení: „Kuřáci jsou více ohroženi nejen rakovinou plic, ale také rozvojem chronické obstrukční plicní nemoci nebo plicní fibrózy. A to jsou všechno diagnózy, které je díky pravidelným kontrolním vyšetřením možné stanovit v počátečním stádiu a zahájit tak léčbu včas, kdy má pacient nejlepší prognózu. Pacienti se často obávají složitých nebo nepříjemných vyšetření, ale většina z nich je rychlá, dostupná a nebolestivá.“

Zpracovala redakce PROPRARODIČE (zdroj: ADDICTS PR)