Podpatek
Následující příběh plný nečekaných zvratů dokazuje, že největší životní změny se dějí, když to nejméně čekáte. Poté, co se hrdinka odhodlá k radikálnímu životnímu kroku, zkříží jí cestu noční nezdar a záhadný muž. Z náhodného setkání se vyklube osudové setkání, jež navždy změní nejen její profesní, ale i osobní život. Přečtěte si, co dokázal jeden ulomený podpatek.
Zdroj: Open AI
Pro trvalé neshody v práci jsem dala výpověď. Cítila jsem se výborně. Rozhodla jsem se jít to oslavit a dát si skleničku. Byla jsem po rozchodu s přítelem a nemusela jsem proto pospíchat. V lokále, který jsme často navštěvovali, jsem našla několik známých. S chutí jsem jim vyprávěla, jak mě ředitel, když viděl, že to myslím vážně, začal přemlouvat, abych zůstala.
U jedné skleničky nezůstalo, a protože nikdo z nás nepospíchal, odcházeli jsme až za tmy. Známí mě doprovodili skoro až domů. Poslední kousek cesty jsem přidala do kroku. Vtom jsem ucítila, jak se mi ulomil podpatek. Zaklela jsem a začala šátrat po zemi. Bez úspěchu. Když jsem se vztyčila, stál těsně vedle mě muž. Začala jsem křičet a nepřestala, dokud mi nepodal podpatek.
„Nehledáte náhodou tohle?“ zeptal se.
„Ano!“ vyhrkla jsem, „ale nemyslete si, že proto nepřestanu křičet!“
„Nemusíte,“ řekl, „já už odcházím. Nastupuji zítra do nového zaměstnání a chci být svěží.“ Jmenoval můj bývalý podnik.
„Počkejte!“ zavolala jsem, „po kom tam nastupujete?“
„Po nějaké paní…“ Jmenoval mě.
„Tak abyste věděl,“ řekla jsem, „ta paní jsem já. Vy nejenže mě přepadnete v noci, ale ještě mě připravíte o místo.“
Oba jsme se zasmáli. „Víte co?“ , řekl Jan Toman, který se ihned představil, „chtěl jsem jít spát, ale tohle si vyžaduje alespoň ještě jednu skleničku nebo kafe. Pojďte, zvu vás!“
Pan Toman vyprávěl, že chtěl změnit pobyt i zaměstnání. Přijel ze sousedního města, aby se ucházel o místo tady. Přijali ho. Pan Toman prohlásil, že po mě nastupovat nebude. Vrátí se domů a najde si zase místo tam. Já si také našla místo tam. Bydlím tam už patnáct let a díky ulomenému podpatku se jmenuji Tomanová.
Autorka: Magdalena Ziková
