Kdo vás učí občanskou nauku?
Ze školních let si paní Dana dodnes pamatuje chvíli, kdy v ředitelně rozhodovali o její přihlášce na gymnázium. O své budoucnosti měla jasno, nečekala však, jaký rozruch vyvolá zmínka o známce z občanské nauky. Na rozhovor, v němž se její upřímnost potkala s obavami dospělých i atmosférou tehdejší doby, dnes vzpomíná s úsměvem.
Zdroj: ChatGPT
Ve školním roce 1971/72 jsem chodila do deváté třídy. Na začátku roku nám rozdali i černobílou publikaci Poučení z krizového vývoje podrobně popisující nebezpečí, která nám hrozila, kdyby nás v srpnu 1968 nezachránily armády spřátelených socialistických zemí.
Na školu nastoupil nový ředitel Albrecht, přezdívaný Almara s ohledem na výšku i šířku své postavy. Dostali jsme ho na občanskou nauku. Snažila jsem se v těch báchorkách, co vykládal, najít zrnka pravdy a ty pak rozumně papouškovat. Ze zkoušení jsem dostala výbornou, ale to nestačilo. Říkal, že jedničkáři si ještě musí připravit referát, nejlépe ze zmíněného Poučení. To už jsem nebyla ochotná udělat a smířila se s dvojkou na pololetním vysvědčení.
Na přihlášce na střední školu se uvádělo konečné vysvědčení z osmé a pololetní z deváté třídy. Dále měly být vyjmenovány dvě školy různé obtížnosti, např. gymnázium a nějaké učiliště. Třídní přikládali posudek a ředitel školy přihlášku schvaloval při společném posezení se žákem a jeho rodičem. Z posudku si dodnes přesně pamatuji větu, která mne perfektně charakterizovala. Má velmi ráda své učitele, hovoří s nimi o životě, je upřímná a milá.
Pak si ředitel všiml, že mám vyplněnou jen jednu školu, a to gymnázium. Ptal se mne, co budu dělat, když se tam nedostanu. "Ale já se tam dostanu", odpověděla jsem tak přesvědčivě, že to budilo dojem, jako bych měla za sebou podporu významného funkcionáře. Čtyři roky jsem měla samé jedničky, od páté třídy mám dvojku z tělesné výchovy, což je pochopitelné s ohledem na mou zavalitou postavu. Až nyní v pololetí ještě dvojku z občanské nauky.
"A kdo vás má na občanskou výchovu?" V první chvíli jsem si myslela, že žertuje. Při pohledu do jeho tváře a dodatku, že přece on, jsem viděla strach, že ani netušil, že učí dítě nějakého vlivného politika. Honem se začal obhajovat, že ještě nestihl poznat tolik nových osob po svém nástupu na školu. S tou občanskou naukou si nemám dělat starosti a samozřejmě u mě stačí uvádět jen jednu střední školu. Ve druhém pololetí již po mně žádný referát ze svého předmětu nežádal a opět jsem měla jen dvojku z tělocviku.
Autorka: RNDr. Dana Límová
