5 nejpopulárnějších lázeňských procedur pro hosty 50+

Vybrali jsme pět procedur, se kterými se v českých lázních setkáte velmi často. Jednoduše vám vysvětlíme, jak probíhají, jaký z nich můžete mít pocit a na co se obvykle zaměřují.

1. Masáž: lázeňská klasika, která může mít mnoho podob

Masáž, zdroj: Topkur  

Když se řekne lázně, právě masáž bývá jednou z prvních procedur, které člověka napadnou.

Jenže „masáž“ není jedna konkrétní procedura. V léčebném programu se můžete setkat s klasickou masáží zad, podvodní masáží ve vaně, velmi jemnou lymfodrenáží nebo například reflexní masáží.

A každá z nich působí trochu jinak.

Klasická masáž

Tohle je masáž, kterou si pod tímto slovem představí většina lidí. Lehnete si na masážní lehátko a masér pomocí různých hmatů pracuje například se zády, šíjí, pažemi nebo dolními končetinami. Masáž může být částečná, kdy se zaměřuje jen na jednu oblast, nebo rozsáhlejší.

Nemusíte se přitom bát, že správná masáž musí bolet. Intenzitu je obvykle možné přizpůsobit a pokud je vám tlak nepříjemný, je naprosto v pořádku to masérovi říct.

Náročnost: nízká až střední
Nejčastější zaměření: svalové napětí, prokrvení masírované oblasti a celkové uvolnění.

Podvodní trysková masáž

Podvodní masáž vypadá úplně jinak. Místo na masážním lehátku ležíte ve vaně s teplou vodou. Terapeut potom pomocí hadice směruje proud vody pod tlakem na jednotlivé části těla a svalové skupiny.

Sílu proudu lze upravovat, takže procedura nemusí být nijak drastická. Příjemnou částí je právě kombinace masáže a teplé vody, ve které je tělo přirozeně uvolněnější.

Náročnost: nízká
Nejčastější zaměření: ztuhlé svaly, pohybový aparát a relaxace.

Manuální lymfodrenáž

Pokud čekáte klasické hnětení svalů, lymfodrenáž vás možná překvapí.

Terapeut při ní používá velmi jemné, pomalé a rytmické pohyby. Na první pohled může procedura působit téměř nenápadně – nejde totiž o silnou masáž svalů, ale o práci zaměřenou na lymfatický systém.

V léčebné a rehabilitační péči se může využívat například u některých typů otoků. Právě proto není vhodné brát ji pouze jako relaxační masáž a její použití by mělo odpovídat zdravotnímu stavu hosta.

Náročnost: velmi nízká
Nejčastější zaměření: podpora toku lymfy, například při některých typech otoků.

Reflexní masáž

Reflexní masáž bývá oproti běžné relaxační masáži cílenější.

Terapeut pracuje tlakem s konkrétními oblastmi a body na těle. Právě proto může být místy pocitově výraznější než klasická jemná masáž. Obvykle nejde o proceduru, při které by se masírovalo celé tělo. Zaměřuje se na určitou oblast a v léčebném programu bývá zařazena podle konkrétní potřeby hosta.

Náročnost: nízká až střední
Nejčastější zaměření: součást léčebného nebo rehabilitačního programu podle zdravotního stavu.

2. Bahenní zábaly

Bahenní zábaly, zdroj: Topkur  

Slovo „bahenní zábal“ může vyvolat poměrně divokou představu: člověk přijde do místnosti a za chvíli je od hlavy až k patě obalený bahnem. Ve skutečnosti je procedura mnohem klidnější.

V českých lázních se často používají takzvané peloidy, mezi které patří například přírodní slatina. Ta se nejprve nahřeje a potom se přiloží nebo nanese pouze na určitou část těla – například na záda, kyčle, kolena nebo jinou oblast pohybového aparátu.

Potom už jen ležíte.

Ošetřená část těla se zabalí tak, aby si slatina udržela teplotu, a několik desítek minut necháte teplo působit. Například při klasickém slatinném zábalu v Mariánských Lázních se používá slatina zahřátá přibližně na 40 až 42 °C a samotná aplikace trvá kolem 20 minut. Po odstranění slatiny může následovat ještě odpočinek v suchém zábalu.

Celá procedura stojí především na pozvolném a dlouhodobějším prohřátí ošetřované oblasti. Proto se slatina může zařazovat například před masáž nebo léčebné cvičení.

3. Inhalace minerální vody: lázeňský pramen, který tentokrát nevypijete

Inhalace, zdroj: open AI  

České lázně využívají minerální prameny mnohem více způsoby, než by se mohlo zdát. Minerální vodu můžete pít při pitné kúře, koupat se v ní – a někde ji také inhalovat.

Pokud si ale představujete hlavu pod ručníkem nad hrncem horké vody, lázeňská inhalace vypadá jinak. Speciální přístroj vytvoří z minerální vody jemný aerosol, tedy velmi drobné kapičky rozptýlené ve vzduchu. Vy se pohodlně posadíte a několik minut je klidně vdechujete, například pomocí náustku nebo inhalační masky.

Žádná velká fyzická aktivita se od vás nečeká. Sedíte, dýcháte a necháte přístroj pracovat.

V Mariánských Lázních se například při některých inhalacích používá místní minerální voda. Setkat se zde můžete i se skupinovými inhalacemi aerosolu z Lesního pramene. Inhalační procedury bývají součástí léčebných programů zaměřených především na dýchací cesty a mohou se využívat například k podpoře zvlhčení dýchacích cest nebo uvolnění hlenu.

Právě inhalace hezky ukazuje jednu ze zajímavostí tradičního lázeňství. Stejný přírodní léčivý zdroj může mít několik různých využití – podle svého složení může sloužit k pitné kúře, koupelím nebo právě inhalaci.

4. Elektroterapie

Elektroterapie, zdroj: open AI    

Přiznejme si, že slovo „elektroterapie“ nezní na první dobrou úplně relaxačně. Člověka mohou napadnout elektrické výboje nebo bolestivé impulzy. Skutečná procedura je ale podstatně méně dramatická.

Elektroterapie je označení pro několik různých metod, při kterých se využívají přesně nastavené elektrické proudy nebo impulzy. Patří sem například TENS, diadynamické proudy nebo interferenční proudy.

Průběh bývá jednoduchý. Pohodlně si lehnete nebo sednete a terapeut na vybraná místa těla umístí elektrody. Poté nastaví přístroj podle konkrétního typu terapie.

A co ucítíte? Často jen jemné brnění, mravenčení nebo pravidelné pulzování. Některé druhy elektroterapie můžete vnímat výrazněji, jiné téměř vůbec. Procedura by však neměla být bolestivá; pokud by vám intenzita byla nepříjemná, řeknete to terapeutovi.

Jednotlivé typy elektroterapie se používají různě. Mohou být součástí léčby zaměřené například na bolest, svalové napětí nebo rehabilitaci pohybového aparátu. Proto také není možné říct, že „elektroterapie dělá jednu konkrétní věc“. Vždy záleží na zvolené metodě a jejím nastavení.

Protože existuje několik druhů elektroterapie a také zdravotní situace, při kterých některé z nich vhodné nejsou, o jejich zařazení by měl rozhodovat odborník podle vašeho zdravotního stavu.

5. Parafínový zábal: příjemné teplo soustředěné na jedno místo

Parafínový zábal, zdroj: open AI  

Parafín si mnoho lidí spojuje spíše s kosmetickým ošetřením rukou. V lázeňství má ale svoje místo také jako lokální tepelná procedura.

Princip je velmi jednoduchý. Speciální parafín se zahřeje na vhodnou teplotu a nanese na vybranou část těla. Podle typu procedury se může pokožka například několikrát ponořit do tekutého parafínu, parafín se může nanášet štětcem nebo se přikládá připravený parafínový plát.

Velmi známé jsou především parafínové zábaly rukou, používat se ale mohou i na další části těla. Ve Františkových Lázních se například setkáte s parafínovým zábalem rukou i zad. Po nanesení se místo zabalí, aby parafín chladl pomalu a teplo mohlo déle působit. A právě to je podstatou celé procedury.

Při výběru pobytu se nedívejte jen na počet procedur

18 procedur týdně  vypadá na první pohled lépe než 12 procedur týdně. Jenže samotné číslo vám toho mnoho neřekne.

Pokud vás trápí pohybový aparát, může pro vás být zajímavější pobyt s kvalitně sestavenými masážemi, tepelnými procedurami a rehabilitací. Při potížích s dýchacími cestami zase může hrát důležitou roli úplně jiná skladba léčby a využití místních přírodních zdrojů.

Při porovnávání pobytů se proto ptejte nejen kolik procedur dostanete, ale především jaké a proč. Je důležité to určitě nejprve konzultovat a nechat si poradit odborníkem. Jedním z takových může být například Topkur, který se v tomto oboru pohybuje už přes dvacet let a může vám poradit přesně na míru místo, hotel a konkrétní pokoj, který vyhoví vašim požadavkům - abyste si pobyt užili co nejvíce a zároveň byl pro vás zdravotně přínosný.

Autor: Topkur