Karlovy Vary: Proč se jim říká královna českých lázní

Karlovy Vary nejsou jen další lázeňské město. Jsou symbolem českého lázeňství. Z kolonád tu stoupá pára z horkých pramenů a po staletí se tu potkávali lékaři, panovníci i umělci.

Přezdívka „královna českých lázní“ přitom není jen hezká nadsázka. Karlovy Vary si ji vysloužily velikostí, počtem pramenů, dlouhou tradicí i rolí, kterou sehrály v evropské lázeňské kultuře.

Největší české lázně stojí na horkých pramenech

Prameny, zdroj Open AI

Karlovy Vary jsou největším lázeňským městem v Česku a jejich hlavním bohatstvím jsou minerální prameny. Na území města jich vyvěrá kolem osmdesáti. Zhruba patnáct z nich je přivedeno k veřejným pítkům a slouží k pitné kúře.

Voda vzniká v hloubce přibližně 2 500 metrů. Všechny prameny mají podobné složení, liší se ale teplotou a obsahem oxidu uhličitého. Nejchladnější mají kolem 15 °C, nejteplejší přes 70 °C. Právě proto lékař při pitné kúře určuje, který pramen budete pít.

Nejslavnější je Vřídlo, nejteplejší pramen v Česku. Jeho voda má přibližně 72 °C, tryská až do výšky 12 metrů a každou minutu ho opustí kolem 2 000 litrů. Je zároveň jediným karlovarským pramenem, který se dnes využívá i ke koupelím. Pohled na sloup horké vody a páry patří k věcem, kvůli kterým se do Varů vyplatí přijet i na jediný den.

Od legendy o Karlu IV. k pitné kúře

Karel IV, zdroj Open AI  

Podle legendy objevila zdejší pramen kolem roku 1350 družina císaře Karla IV. při lovu. Císařův pes prý při honu na jelena spadl do horkého pramene. V roce 1370 pak Karel IV. udělil městu privilegia královského města.

Zpočátku sem lidé jezdili hlavně se koupat. Zlom přinesl v 16. století karlovarský lékař Václav Payer, který doporučil minerální vodu pít. Tím začala historie pitné kúry. Zpočátku se s ní ovšem nešetřilo: v 17. století pili někteří pacienti až 40 pohárů horké vody denně.

Pořádek do pitné kúry vnesl v 18. století karlovarský rodák David Becher. Pacientům určoval nejen množství vody, ale i konkrétní pramen. Díky němu se začalo pít přímo u pramenů a kolem nich postupně vyrůstaly pavilony a kolonády. Jméno Becher znáte možná i odjinud: jeho synovec Josef Becher vytvořil v roce 1807 bylinný likér Becherovka, kterému se dodnes s nadsázkou říká třináctý karlovarský pramen.

Lázně, kam jezdila evropská elita

Velkou prestiž získaly Karlovy Vary v době, kdy se staly oblíbeným cílem evropské šlechty, umělců a myslitelů. Přijel sem například Petr Veliký, Beethoven, Paganini, Chopin nebo Antonín Dvořák. Johann Wolfgang Goethe navštívil Vary dokonce třináctkrát.

Pro tyto hosty nebyly lázně jen místem léčby. Byly také společenským centrem, kde se odpočívalo, diskutovalo, tvořilo a navazovaly se kontakty. Ráno se pilo u pramenů, odpoledne se korzovalo a večer se chodilo na koncerty. Ten rytmus můžete v Karlových Varech zažít i dnes.

Kolonády, Grandhotel Pupp a filmový festival

Pupp, zdroj: Topkur  

Karlovy Vary nejsou krásné jen díky pramenům. Velkou roli hraje architektura.

Město je proslulé kolonádami, kde se lidé procházejí s porcelánovým lázeňským pohárkem a pijí minerální vodu přímo u pramenů. Největší je Mlýnská kolonáda. Dále tu najdete Vřídelní, Sadovou, Tržní a Zámeckou kolonádu. K procházce neodmyslitelně patří i karlovarské lázeňské oplatky.

K ikonám města patří také Grandhotel Pupp, jeden z nejslavnějších evropských hotelů. Každé léto sem navíc přivádí světové hvězdy Mezinárodní filmový festival.

Prameny, kolonády, historické hotely a zalesněné kopce kolem údolí řeky Teplé dohromady vytvářejí atmosféru, kterou jinde těžko najdete.

Karlovy Vary na seznamu UNESCO

V roce 2021 byly Karlovy Vary zapsány na seznam světového dědictví UNESCO jako součást skupiny Great Spa Towns of Europe, tedy Slavných lázeňských měst Evropy. Z Česka do ní patří také Mariánské Lázně a Františkovy Lázně.

Zápis potvrzuje, že Karlovy Vary nejsou významné jen pro Česko. Jsou součástí evropské lázeňské historie, která od 18. do 20. století ovlivnila medicínu, architekturu, cestování i společenský život.

K čemu se karlovarská pitná kúra používá

Pitná kúra je základem karlovarské léčby. Nejde ale o to pít minerální vodu nahodile. Lázeňský lékař vám určí konkrétní pramen, množství i čas pití. Voda se obvykle pije před jídlem, pomalu a po malých doušcích, z typického pohárku s pítkem. Důležitá je pravidelnost.

Karlovarská léčba se tradičně zaměřuje hlavně na tyto oblasti:

Proč se lidé po kúře cítí lehčeji

Mnoho lidí spojuje Karlovy Vary s pocitem odlehčení. Ten nemusí být jen psychologický.

Pitná kúra může podpořit trávení, pravidelnost stolice, činnost žaludku a žlučníku i látkovou výměnu. K tomu se přidá klidnější režim, lehčí jídlo, víc chůze a pravidelný denní rytmus. Tělo na tuto kombinaci často reaguje velmi příjemně: člověk se cítí méně nafouklý, po jídle méně unavený a celkově vyrovnanější.

V tom je síla tradičních lázní. Nejde o jednu proceduru, ale o změnu prostředí a režimu na několik dní nebo týdnů.

Nechte si poradit od těch, kdo Vary znají

Karlovy Vary jsou výjimečné, ale ani tady neplatí, že se každý pobyt hodí pro každého. Někdo hledá klasickou pitnou kúru, jiný wellness, další léčebný program zaměřený na trávení, metabolismus nebo regeneraci.

Proto se vyplatí vybírat s někým, kdo karlovarskému lázeňství rozumí. Topkur pomáhá lázeňským hostům už více než 20 let. Doporučí vám pobyt v Karlových Varech přesně podle vašich představ a postará se o organizaci před odjezdem, během pobytu i po něm.

Autor: Topkur