Děti se o mě ve stáří nepostaraly, mám na něco nárok?
Stává se, že člověk ve stáří onemocní, začne potřebovat pomoc nebo mu jednoduše přestanou vycházet peníze. A nejvíc bolí, když v takové chvíli nepomůžou vlastní děti. Právo však na tuto situaci pamatuje. Pokud člověk nezvládá pokrýt své základní potřeby, může mít nárok na výživné od svých dětí. Nejde o žádný nemravný požadavek, ale o zajištění důstojného života – bydlení, jídla, léků a nutné pomoci.
Zdroj: Advokátní kancelář ELEMENTZ LEGAL
Co říká zákon?
Zákon v obecné rovině jednoduše stanoví, že předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Nejde tedy pouze o povinnost rodičů vyživovat své děti, než se stanou „dospělými“, ale následně i o povinnost dětí vyživovat své rodiče, je-li to třeba.
K vyživovací povinnosti dětí vůči rodičům je pak zákon ještě konkrétnější v tom, že dítě je povinno zajistit svým rodičům tzv. slušnou výživu.
Kdy můžete výživné po dětech chtít?
Na „slušnou výživu“ od dětí nemáte nárok automaticky; je nutné, abyste na jejich pomoc byli skutečně odkázáni. To může nastat např. v situaci, kdy vám nevznikne nárok na přiznání důchodu nebo když nemáte dostatek peněz na potřebné výdaje (bydlení, jídlo, léky apod.).
Slušná výživa tak spočívá v tom, že vám děti mají zajistit jakýsi průměrný životní standard, tj. abyste netrpěli nouzí. Pokud však vaše děti budou samy žít nadprůměrně, není jejich povinností zajistit nadstandard i vám (nemusí vám tedy platit např. náklady na cestování po světě) – zabezpečeni máte být tak, abyste bezdůvodně nestrádali.
Výživné má tedy smysl řešit hlavně tehdy, pokud platí současně dvě věci:
- Vaše potřeby jsou odůvodněné – nemáte dost na běžné výdaje nebo vám po jejich zaplacení nezbývá na důstojný život;
- Děti mají reálnou možnost vám přispívat – posuzují se přitom jejich schopnosti, možnosti a majetkové poměry.
Kolik může výživné činit?
Žádná pevná tabulka či fixní metodika pro určení výše výživného ze strany dětí vůči rodičům neexistuje. Pokud by vaši situaci řešil soud, bylo by vše posuzováno individuálně.
Zjednodušeně lze ale říct, že by se zejména zkoumalo, kolik Vám chybí do „slušné výživy“, kolik prostředků si můžete zajistit sami (s ohledem na váš důchod, úspory, majetek) a kolik si toho mohou dovolit vaše děti. Soud však může zkoumat i vaše předchozí vztahy, zda není váš požadavek na výživné v rozporu s dobrými mravy.
Co když mám více dětí?
V praxi se řeší, aby se povinnost výživného rozdělila spravedlivě podle možností jednotlivých dětí. Není to automaticky „napůl“ nebo „na třetiny“ – jedno dítě může peněžně přispívat více, pokud má výrazně vyšší příjem, jiné méně. Stejně tak v případě, kdy některé z dětí žije s rodičem ve společné domácnosti, často pomáhá i jinak než penězi (např. péčí), zatímco dítě v zahraničí spíše přispívá finančně.
Jak prakticky postupovat, když budete po dětech požadovat výživné?
1. Začněte dohodou
Konverzace s dětmi o výživném nemusí být vždy příjemná, ale zpravidla se jedná o nejlepší prvotní variantu. Někdy pomůže jen jednoduše říct, na co přesně peníze potřebujete a kolik vám měsíčně chybí. V případě dobrých rodinných vztahů dokážete výživné vyřešit už v této fázi bez zbytečných komplikací. Chcete-li, můžete si pak obsah vaší dohody sepsat písemně.
2. Když dohoda není možná: návrh k soudu
Nepůjde-li se s dětmi na výživném dohodnout, může určit výši výživného soud, a to na základě vašeho návrhu (žaloby). V takovém případě je důležité mít připraveno co nejvíce podkladů o tom, že výživné potřebujete a že vaše děti jsou schopné jej poskytnout. Typicky se tak hodí doložit např. výši vašeho důchodu a jiné příjmy, vaše pravidelné výdaje a zdravotní stav, a rovněž vše, co víte o situaci dětí (zaměstnání, příjem, majetek). Soud následně vše individuálně prověří a posoudí, zda nárok na výživné vůči vašim dětem skutečně máte.
Naše doporučení z advokátní kanceláře ELEMENTZ LEGAL
Požadovat výživné po vlastních dětech často nebývá příjemné – rodič mnohdy nechce „dělat zle“ a chce vše zvládnout sám. Přesto platí, že když vám chybí prostředky na základní potřeby, není ostudou říct si o pomoc. Nejlepší samozřejmě je se vždy pokusit primárně o dohodu, která bývá rychlejší, levnější a méně konfliktní. Pokud dohoda není možná a je nutné se obrátit na soud, vyplatí se vždy vyhledat pomoc advokáta, aby byl návrh úspěšný.
