Spoluvlastnictví nemovitosti: vše, co byste měli vědět, než převedete podíl na domě
Společně vlastnit dům, chatu nebo byt je v rodinách docela běžné. Často spoluvlastnictví vznikne darováním části nemovitosti dětem nebo děděním, kde je více dědiců. Spoluvlastnictví však s sebou nese práva i povinnosti, které se vyplatí znát dřív, než dojde ke sporu.
Zdroj: Advokátní kancelář ELEMENTZ LEGAL
Co smí spoluvlastník sám a co jen společně
Svůj podíl může spoluvlastník zásadně převést, darovat, zastavit nebo zdědit bez souhlasu ostatních. O správě společné věci, tedy o běžném provozu, opravách nebo pronájmu, se ale rozhoduje většinou hlasů počítanou podle velikosti podílů. Pozor na to, že při rovnosti hlasů, nebo pokud se spoluvlastníci nedohodnou, může rozhodnout soud. Důležitější zásahy, například zásadní stavební úpravy nebo změna účelu užívání, vyžadují souhlas většiny, případně všech spoluvlastníků.
Kdo platí náklady a kdo má užitky
Náklady na údržbu, opravy, pojištění nebo daň z nemovitosti nesou spoluvlastníci zpravidla poměrně podle velikosti podílů. Stejně se obvykle dělí i užitky, například nájemné, pokud nemovitost pronajímají. Pokud v nemovitosti bydlí jen jeden ze spoluvlastníků, ostatní se mohou dohodnout, že mu za užívání nebudou nic účtovat, nebo naopak, že bude platit. Taková dohoda by měla být písemná.
Když nemovitost užívá jen jeden ze spoluvlastníků
Pokud o užívání nemovitosti žádná dohoda neexistuje a nemovitost fakticky užívá jen jeden spoluvlastník, může druhému spoluvlastníkovi vzniknout nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Obecně platí, že každý spoluvlastník může užívat společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho podílu.
Pokud ji jeden užívá nad tento rámec a ostatním tím brání v užívání, nebo jim je užívání fakticky znemožněno, může ten, kdo nemovitost neužívá, požadovat finanční vyrovnání (bezdůvodné obohacení). Jeho výše zpravidla odpovídá tomu, co by se za užívání odpovídající jeho podílu platilo jako obvyklé nájemné. Pokud spoluvlastník nehradí dobrovolně, lze se žalobou na vydání bezdůvodného obohacení obrátit na soud.
Nárok ale nevznikne, pokud se spoluvlastníci dohodli, že užívání bude bezplatné, proto je důležité mít takovou dohodu písemně.
Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudem
Nikdo není povinen zůstat ve
spoluvlastnictví. Každý spoluvlastník může požadovat
jeho zrušení a vypořádání. Nejlepším řešením je
dohoda, například že jeden spoluvlastník ostatní vyplatí, nebo že se nemovitost
prodá a výtěžek se rozdělí podle podílů.
Pokud se
spoluvlastníci nedohodnou, rozhodne na návrh kteréhokoli z nich soud. Soud může
společnou věc rozdělit, přikázat ji do výlučného vlastnictví jednoho ze
spoluvlastníků za peněžitou náhradu ostatním spoluvlastníkům, nebo nařídit její
prodej ve veřejné dražbě a rozdělit výtěžek mezi všechny spoluvlastníky.
Doporučení z advokátní kanceláře ELEMENTZ LEGAL
Spoluvlastnictví nemovitosti s dětmi či vnoučaty může být výhodným řešením, ale jen tehdy, když vztahy fungují a existuje jasná dohoda. Z praxe víme, že většina rodinných sporů nevzniká ze zlé vůle, ale z toho, že se na začátku nic nedohodlo písemně: kdo hradí opravy, kdo smí nemovitost užívat, co bude s nemovitostí v budoucnu. Pokud nevíte, na co máte jako spoluvlastník nárok, neváhejte se poradit s advokátem. Včasná konzultace obvykle stojí méně než dodatečné řešení chyby.