Konečně jasno v barvách: Moje návštěva barevné typologie
Barvami jsem se zabývala odjakživa. Ještě na střední škole jsem si koupila knihu o barevné typologii a přesvědčeně se zařadila jako zimní typ. Jenže jak šel čas, moje jistota začala tát. Typické zimní barvy na mě působily moc křiklavě, moc studeně… a hlavně – stříbrná či šedá mi prostě nesluší. Zato béžová a zlatá si mě přitahovaly čím dál víc. A tak jsem začala přemýšlet: Jsem vůbec ta pravá „zima“? Nebo celé roky tápu?
Zdroj: Kateřina Koštoval
A pak jsem narazila na paní Soňu a její Paletu krásy, barevnou typologii v centru Prahy. Její přístup mě zaujal – profesionální, laskavý, vizuálně nádherný. A hlavně: šlo vidět, že opravdu rozumí tomu, co dělá.
Příprava: nenalíčená a s pokorou
Pokyn zněl jasně – přijít bez make-upu. Znám to dobře, ve výrobě kosmetiky se také chodí v čepičkách a pláštích, takže když jsem u Soni skončila s vlasy schovanými pod síťkou, měla jsem pocit, že jsem zpátky v práci. Ale mělo to logiku – mám barvené vlasy a bylo potřeba eliminovat vliv jejich odstínu.
Barevné odhalení: šátky, které nelžou
A pak začalo kouzlo, kvůli kterému jsem přišla – přikládání barevných šátků.
Rychle se ukázalo, že stříbrná opravdu ne, ale ani typické žluťoučké zlato nebylo ono. Zato matnější, tlumenější zlaté odstíny už hrály mnohem lépe. Tím se nám otevřely dvě cesty – tmavá zima nebo tmavý podzim.
Nejvíc mě fascinovalo, jak se mi u některých barev měnil podtón pleti. U teplejších odstínů se mi pod nosem někdy objevil jemný zelený stín – nic dramatického, ale rozhodně viditelného.
Mírně matoucí byly moje oči: zelenohnědé, spíše teplé. Logicky by člověk čekal podzim. Jenže oranžová, typická barva podzimu, na mě působila… ehm, řekněme „výstražně“.
Závěr diagnostiky
Po pečlivém porovnávání vše vyústilo v jasný závěr: jsem tmavá zima, ale stojím jen kousek od tmavého podzimu.
To znamená, že některé jeho barvy – bordó, hnědá, hluboká zelená či temně modrá – mohu nosit ve studené i teplejší variantě. A najednou jsem pochopila, proč jsem se někdy v zimních barvách necítila dobře, a jindy naopak ano.
Síla správné rtěnky
Vrchol celé návštěvy? Rtěnka. Soňa mi vybrala odstín z palety tmavé zimy, já si ji nanesla… a wow.
Přiznám se, nosit výrazné rtěnky pro mě není běžné. My Češky je obecně moc nenosíme, že? Ale ten efekt byl okamžitý: projasnilo to celý obličej a všechno najednou dávalo smysl.
Při povídání jsme se se Soňou dostaly i k její vizi – mít jednou vlastní dekorativní kosmetiku, hlavně rtěnky a paletky stínů navržené podle typologie. A musím říct, že ten nápad je krásný, originální a na trhu opravdu chybí. Velmi jí v tom fandím doufám, že budu moci být profesionálně nápomocna, protože její know-how v oblasti barev a nadšení je jedinečné.
Místnost plná inspirace
V poradně se člověk cítí jako v malém barevném království.
Na ramínkách je oblečení roztříděné podle 4 typů, nechybí malý bazárek, kde si můžete tričko či halenku nejen vyzkoušet, ale klidně i koupit za příjemných 150 Kč. Jsou tu také drobnosti od lokálních tvůrkyň – spony do vlasů, taštičky, šperky – opět krásně doladěné k jednotlivým paletám.
A pak mě pobavily příčesky různých odstínů. Musela jsem si vyzkoušet studenou šedou, abych věděla, jak jednou budu vypadat, až přirozeně zešedivím. Byl to zajímavý pohled do budoucnosti – ale tuhle fotku si raději nechám jen pro sebe.
Na závěr: jasno v barvách i v hlavě
Domů jsem si odnesla brožurku s vyhodnocením, přehledem barev a praktickou kartičku do peněženky. A hlavně – klid.
Konečně chápu, proč některé barvy fungují, jiné ne a proč moje intuice byla roky trochu zmatená.
Pokud váháte nad svým typem, návštěvu barevné typologie vám doporučuji z celého srdce. Barvy totiž nejsou jen o estetice – mění způsob, jakým působíme… a možná i to, jak sebe samé vnímáme.
Autorka: Kateřina Koštoval
