Tradiční tisková konference Rady seniorů

Problém je v tom, že si nikdo, s tím, jak roste jeho věk, nechce připustit, že by se spolu s tím mohla snižovat i jeho imunita. Ale stejně, jako nám slábne zrak i sluch, ochabují svaly a sami už si u některých činností povzdechneme, že to není jako dřív nebo jako za mlada, tak stejné je to s imunitou.

Právě proto bývají senioři náchylnější k infekcím a zmíněné pneumokokové infekce i chřipka patří mezi nejčastější příčiny hospitalizací starších lidí. Častější než u mladších ročníků je u seniorů zápal plic, sepse nebo meningitida. Problém je v tom, že příznaky těchto onemocnění v některých případech nejsou tak výrazné jako u ostatní populace, jejich průběh bývá závažnější než u mladších osob. I proto se někdy nepodaří lékařům zjistit včas, že jde o zápal plic…

Je proto velmi důležitá prevence, k níž patří v první řadě očkování. To je pro seniory hrazeno ze zdravotního pojištění, o což Rada seniorů intenzivně usilovala, byla si vědoma, že je to něco, co může bez nadsázky zachraňovat životy. „Senioři často nemají typické projevy infekce, jako je horečka nebo zimnice. Onemocnění se může projevit jen celkovým zhoršením stavu, nechutenstvím nebo zmateností. To vede k pozdní diagnóze a podcenění zdravotního rizika,“ upozorňuje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol v Praze a pokračuje: „U starších lidí probíhají infekce, jako je pneumonie, covid-19 či sezónní chřipka, často závažněji. Chřipka bývá v Česku extrémně podceňována i nedostatečně diagnostikována. Pacient ji může prodělat i s mírnými příznaky, avšak později může skončit v nemocnici s infarktem, cévní mozkovou příhodou či dekompenzovaným chronickým onemocněním. To je důvodem zvýšené úmrtnosti rizikových skupin v době chřipkových epidemií.“

Data ukazují, že infekce dolních cest dýchacích, včetně pneumokokového zápalu plic, patří mezi nejčastější příčiny hospitalizací osob starších 75 let. V České republice bohužel ale stále panuje nízké povědomí o možnostech prevence. „Senioři opakovaně uvádějí, že jim chybí dostatek informací od lékařů. Dle podle námi realizovaného výzkumu se ukazuje, že většina z nich netuší, že mají právo na druhý názor nebo změnu lékaře, pokud mají pocit, že byli nedostatečně vyšetřeni, či pokud se jim i přes zhoršený stav lékař dostatečně nevěnuje,“ doplňuje Ing. Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů ČR.

Očkování je v tomto případě velkým přínosem, protože prokazatelně snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí. „Podobně jako vakcína proti chřipce chrání nejen proti samotné infekci, ale i před komplikacemi, jako jsou infarkt myokardu či cévní mozková příhoda, má i očkování proti pneumokokům zásadní preventivní význam,“ říká MUDr. Milan Trojánek.

Podle dostupných dat je u očkovaných seniorů riziko pneumokokového zápalu plic nižší až o 70 %, u chřipky klesá riziko hospitalizace o 30–40 %. Patogeny jako chřipka, covid, RS viry nebo pneumokoky nejvíce ohrožují křehké starší osoby, často to jsou kardiaci. Po každé kardiovaskulární příhodě nebo zápalu plic se navíc zhoršuje kvalita života a roste také riziko dalšího onemocnění či dokonce úmrtí v následujících měsících. Očkování však toto riziko významně snižuje.

Na nutnost prevence upozorňuje také MUDr. Zuzana Blechová, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka v Praze: „Staří lidé stonají často hůře a komplikovaněji než mladší pacienti, což představuje velkou ekonomickou zátěž pro zdravotní systém. Máme účinné vakcíny proti závažným respiračním patogenům, jejichž využívání je však stále nedostatečné. Podpora očkování v České republice přitom kromě plně hrazených vakcín existuje rovněž formou příspěvků zdravotních pojišťoven, očkovacího kalendáře pro dospělé, aktivitami organizací zabývající se seniory, přesto to stále nefunguje.“

Imunizace je otázkou celoživotní a je i zásadním nástrojem prodloužení kvalitního života. Požadavek Světové zdravotnické organizace je 75% proočkovanost seniorů, v České republice ale dosahujeme jen třetiny tohoto čísla a většina populace tak zůstává neočkována. V roce 2030 bude navíc každý 6. člověk starší 60 let a počet seniorů tak v tomto období předčí počet dětí.

Rada seniorů ČR proto apeluje na praktické lékaře, aby se snažili více komunikovat se svými pacienty o možnostech očkování a sami jim aktivně vakcinaci nabízeli. „Senioři potřebují jasné a srozumitelné informace. Pokud jim chybí, často váhají nebo očkování vůbec nevyužijí,“ zdůrazňuje Lenka Desatová.

Odborníci se také shodují na tom, že zvýšení proočkovanosti je nutným předpokladem nejen pro snížení úmrtnosti a zvýšení kvality života seniorů, ale i pro snížení nákladů na zdravotní péči v rychle stárnoucí populaci.

EXTRA INFO

Průzkum Rady seniorů ČR týkající se praktických lékařů:

• Podle aktuálního průzkumu na téma spokojenosti s praktickým lékařem, který provedla Rada seniorů ČR, si senioři nejčastěji stěžují na to, že jim praktičtí lékaři věnují málo času a to 36 %.
• Téměř polovina musela se stejným problémem lékaře navštívit opakovaně, ale 17 % z nich ani poté nepocítilo zlepšení přístupu lékaře.
• Přesto 63 % seniorů vůbec nenapadlo si na lékaře stěžovat, i když nebyli spokojeni, často z přesvědčení, že by jejich stížnost stejně nic nevyřešila.

Článek vyšel v časopise Doba seniorů 11/2025