Podle OECD Pensions at a Glance 2025 činí budoucí čistý náhradový poměr u člověka s průměrným příjmem v Česku 55,9 %. Průměr OECD je 63,2 %. Ve stejné studii je u lidí ve věku 65+ v Česku uvedena míra relativní příjmové chudoby 7,6 %.

Dvě čísla, která vypadají jako rozpor - ale nejsou

Náhradový poměr říká, jak velkou část předchozího čistého příjmu má v modelovém případě nahradit budoucí důchod. Neříká, kolik korun dnes pobírá průměrný senior ani co si za penzi koupí. Relativní příjmová chudoba zase porovnává příjem seniora s příjmy ostatních lidí v jeho zemi.

Ani jeden ukazatel sám o sobě neříká, zda člověk vlastní byt, kolik platí za bydlení, jaké má úspory nebo zda se bojí každého většího výdaje. A právě tady začíná podle mě zajímavější příběh.

Dva důchody po 24 tisících. Dva úplně jiné životy

Představme si dva seniory. Oba dostávají každý měsíc 24 000 korun. První žije v nájemním bytě a nájem, služby a energie ho stojí 17 000. Druhý bydlí ve vlastním, dávno splaceném bytě.

Na účet jim přijde stejný důchod. Jejich finanční prostor je ale úplně jiný. Prvnímu po bydlení zbývá jen několik tisíc. Druhý má energie, fond oprav a údržbu, ale neplatí tržní nájem.

A teď přidejme třetího člověka. Má také důchod 24 000 korun, bydlí sám ve vlastním bytě v Praze a jeho nemovitost má hodnotu třeba osm milionů. Má nízký pravidelný příjem a současně vlastní majetek za miliony.

Je chudý? Je bohatý? Možná jsou obě odpovědi příliš jednoduché.

Milionář, který se bojí rozbité pračky

Člověk může celý život pracovat, splatit byt nebo dům a odejít do důchodu s největším majetkem, jaký kdy vlastnil. Současně se ocitne s nejnižším pravidelným příjmem za mnoho let.

Na papíře je milionář. V běžném životě řeší, zda si může dovolit novou pračku, lepší zuby, pomoc v domácnosti nebo týden u moře. Ne proto, že by nic neměl, ale protože téměř všechno, co má, je ukryté ve zdech jeho domova. A zdmi se v supermarketu platit nedá.

Pro tento stav se někdy používá anglické označení „asset rich, cash poor“ - majetkově bohatý, ale s malým množstvím volných peněz. V českém prostředí je to srozumitelný paradox: byt za miliony a obava z výdaje za několik desítek tisíc.

Majetek seniorů není totéž co volné peníze

Tady je potřeba zabrzdit. Věta „máte byt za osm milionů, tak si nestěžujte“ je stejně zjednodušující jako posuzovat stáří jen podle výše důchodu.

Domov není osm milionů na účtu. Je to kuchyň, kterou člověk zná poslepu, křeslo u okna, sousedé, známá ulice a vzpomínky. Prodat ho proto není jen finanční operace.

Zajímavější otázka podle mě zní: musí člověk vždy volit mezi svým domovem a penězi, které během života vytvořil?

Jak využít nemovitost ve stáří bez automatického stěhování

Mezi dvěma extrémy - „nedotknu se ničeho“ a „prodám všechno a odstěhuji se“ - existuje více možností. Někdo prodá velký dům a koupí menší byt. Někdo pronajme část domu. Někdo se dohodne s dětmi.

Existuje také možnost prodat nemovitost s právem doživotního bydlení a právně si zajistit, že v ní člověk zůstane. Takový prodej má vlastní ekonomiku a rizika, nemovitost se neprodává za stejnou cenu jako volný byt a smlouvy musí přesně řešit bydlení, opravy, platby i budoucí vztah s vlastníkem.

Není to kouzelný trik ani řešení pro každého. Je to jedna z možností, kterou má smysl znát dřív, než ji člověk potřebuje.

Kdy majetek nechat být - a kdy se na něj podívat jinak

Pokud vám důchod a úspory stačí, ve svém domově se cítíte dobře a chcete ho jednou předat dětem, není žádný důvod dělat změnu jen proto, že by šla udělat. Majetek nemá povinnost vydělávat.

Jiná situace je, když člověk vlastní hodnotnou nemovitost a současně dlouhodobě odkládá zdravotní péči, opravy nebo pomoc v domácnosti. Nebo když děti pravidelně doplácejí rodiči na běžný život, zatímco rodič o svém majetku nechce mluvit jen proto, aby „jednou všechno zůstalo“.

Ani tehdy není odpovědí automaticky prodej. Odpovědí je otevřít možnosti a rozhodnout se vědomě. Někdy člověk zjistí, že nechce změnit nic. Jindy zjistí, že část majetku může už dnes přinést větší bezpečí a svobodu.

Co vlastně znamená být ve stáří finančně zajištěný?

Podle mě nestačí jedna kolonka „výše důchodu“. Finanční situace seniora má nejméně čtyři části: pravidelný příjem, náklady na bydlení, likvidní úspory a majetek, který může - ale nemusí - chtít využít.

Dva lidé se stejným důchodem proto mohou žít úplně jinak. A dva lidé se stejným majetkem také. České penze mohou v některých mezinárodních tabulkách zaostávat a zároveň může být relativní příjmová chudoba seniorů nízká. Obojí může být pravda. Jen z žádného z těch čísel nedělejme celý příběh o českém stáří.

Časté otázky o důchodu, majetku a vlastním bydlení

Je český důchod opravdu nižší než průměr OECD? Podle modelu OECD Pensions at a Glance 2025 má budoucí čistý náhradový poměr u člověka s průměrným příjmem v Česku činit 55,9 %, zatímco průměr OECD je 63,2 %. Jde o model budoucí penze ve vztahu k předchozímu příjmu, ne o dnešní průměrnou výši důchodu.

Znamená nízký důchod automaticky chudobu? Ne. Záleží také na nákladech na bydlení, dalších příjmech, úsporách a situaci domácnosti. Relativní příjmová chudoba navíc měří příjem vůči příjmům ostatních lidí v dané zemi.

Lze získat peníze z nemovitosti a zůstat v ní bydlet? Ano, jednou z možností je prodej s právem doživotního bydlení. Musí však být správně oceněn a právně nastaven a není vhodný pro každého.

Chcete v diskusi pokračovat?

Založil jsem také FB skupinu Aktivní senioři - finance, bydlení a život naplno, kde otevřeně probíráme bydlení, peníze, majetek i to, jak si další roky opravdu užít.

Přidat se do skupiny: www.zlate-stari.cz/skupina

Pokud chcete podobné otázky nejdřív promyslet bez tlaku na jakékoli rozhodnutí, na webu Zlaté Stáří najdete další praktické texty o bydlení, majetku a právu dožití.

Autor: Tomáš Erben, zakladatel projektu Zlaté Stáří, který se věnuje možnostem, jak mohou lidé ve vyšším věku bezpečně pracovat s hodnotou své nemovitosti a přitom si zachovat co největší svobodu rozhodování.

Zdroje dat:
OECD - Net pension replacement rates;
OECD - Old-age income poverty;
Novinky.cz - České penze v porovnání zemí zaostávají