Jak ulovit manžela
Léto, horský hotel a nuda ve vzduchu ... Obyčejnou dovolenou však může nečekaně oživit jedna zcela obyčejná situace. Někdy stačí pouhá chvilka, aby se spustil sled událostí, které změní život. Přečtěte si příběh o tom, jak náhoda a kuráž dokázaly spojit dva osudy.
Zdroj: Open AI
Stalo se to jednou v létě, v jednom horském hotelu. Přijela jsem s kamarádkou Evou. Jednoho dne jsme se opalovaly na terase, a tak trochu se nudily. Kromě statného sportovce tu nikdo zajímavý nebyl. Byla jsem mladá a chtěla jsem si užít trochu legrace. A pořád nic. Potřebovala jsem si odskočit. Odběhla jsem na toaletu. A teď se začaly dít věci!
Zamkla jsem se tam a nemohla ven. Hlasitě jsem volala o pomoc, ale nikdo nepřicházel. Konečně přiběhla Eva.
„Co tam děláš tak dlouho?“ zeptala se. „Jsem tady zamčená a nemohu ven“ řekla jsem zoufale „sežeň někoho kdo mně dostane pryč!“
Přítelkyně odešla. Sedla jsem si na mísu a čekala. Konečně se objevil zaměstnanec hotelu. Pokusil se dveře otevřít, ale marně. Odběhl do recepce zavolat zámečníka. Odborník přijel a prohlásil: „Tyto dveře jdou otevřít jen zevnitř. Pak jsou tady ještě dvě možnosti – urazit zámek nebo vyrazit dveře.“
Zaměstnanec tiše zaúpěl: „Slečno, zkuste to ještě jednou!“ Zacloumala jsem dveřmi. V tom jsem uslyšela hlas našeho sportovce.
„Přineste mi štafle nebo bytelnou židli.“ Vzápětí se nade mnou ozvalo: „Kuky kuky kuk, jsem tady!“
Zámek nešel otevřít ani zevnitř. Mladík řekl: „Pověste se mi na krk, lezeme!“
Za okamžik jsme byli venku. Celá rudá jsem mu děkovala. A bylo po nudě, zejména potom, co se mně zeptal, jestli mu nechci zůstat na krku už napořád. Chtěla jsem. Zanedlouho byla svatba. Na té ovšem nesměla chybět Eva. Se smíchem prohlásila: „Ty jsi vlastně svojí nešikovností ulovila báječného manžela, a stačilo k tomu jen zamknout se na záchodě!“
Autorka: Magdalena Ziková
