Nespavost

Poruchy spánku u dospělých mají mnoho podob. Podle toho, o jakou poruchu spánku se jedná, se objevují další příznaky. Ne každá porucha spánku je spojena s vážnými zdravotními problémy. Některé akutní poruchy spánku (například jet lag po cestování letadlem) jsou relativně „neškodné“ a většinou po krátké době samy odezní. Poruchy spánku však mohou mít i organické příčiny, a někdy mohou mít í výrazně negativní dopad na tělesné i duševní zdraví. Chronické potíže se spánkem, nedostatečné množství spánku a příliš málo odpočinku mohou mít obrovský dopad na tělesnou výkonnost, psychiku i společenský život člověka. Při poruchách spánku hrají významnou roli faktory životního stylu a některé další vnější faktory. Existuje mnoho různých typů poruch spánku. Mezi ty nejčastěji se vyskytující patří například nespavost, syndrom spánkové apnoe či narkolepsie.

Jaké jsou příčiny nespavosti?

Lidé trpící nespavostí neboli insomnií mají akutní nebo chronické potíže s usínáním, probouzejí se během noci nebo mají špatnou kvalitu spánku. Důsledkem je chronické vyčerpání, silná únava nebo ospalost během dne. Nespavost může být:

• akutní (krátkodobá) – například v důsledku traumatických zážitků či nadměrného stresu,
• chronická (dlouhodobá) – například v důsledku nějakého onemocnění.

Příčiny nespavosti u dospělých jsou různé, někdy se i kombinuje více příčin najednou. Mohou to být například:

• některé životní situace – například stres v práci nebo v soukromém životě, traumatické zážitky, jet lag, práce na směny, nevhodné prostředí pro spánek (např. hluk, teplota, světlo); krátkodobou nespavost může způsobit prakticky jakákoli výraznější změna v dosavadním životě člověka;
• neadekvátní spánková hygiena, různé faktory životního stylu a vzorce chování (částečně naučené již v dětství); spánek může být negativně ovlivňován např. kofeinem, nikotinem či alkoholem;
• různá onemocnění a poruchy – včetně psychických nebo neurologických, jako jsou deprese, úzkostné poruchy, duševní traumata, posttraumatická stresová porucha, Alzheimerova choroba atd.;
• bolest, bolestivá onemocnění, hormonální vlivy (např. onemocnění štítné žlázy, klimakterium apod.);
• jiné poruchy spánku – například syndrom neklidných nohou či obstrukční spánková apnoe;
• užívání některých léků – jejich vedlejším účinkem může být právě nespavost;
• zneužívání návykových látek – sem patří nejen alkohol, kofein a ilegální drogy, ale také některé léky.

V některých případech se příčinu nespavosti nedaří zjistit.

Jak se stanoví diagnóza nespavosti?

Prvním krokem v diagnostice nespavosti je podrobný anamnestický rozhovor. Lékař se při něm může vyptávat na běžný denní režim pacienta, okolnosti usínání, kvalitu spánku, obvyklou dobu probouzení a vstávání z postele apod. Podrobná anamnéza mnohdy plně dostačuje ke stanovení diagnózy.

Při vyšetření mohou výrazně pomoci i vaše poznámky o kvalitě spánku v posledních několika týdnech, například zaznamenávané formou jednoduchého spánkového deníku; ten si můžete stáhnout například z webu Fakultní nemocnice Brno (odkaz vede na PDF soubor na webu fnbrno.cz, 29 kB). Někdy se používají i specializované dotazníky na kvalitu spánku.

Součástí diagnostiky může být fyzikální vyšetření, případně i neurologické vyšetření.

Jak se léčí nespavost?

Nejvhodnější způsob léčby nespavosti vždy závisí na individuální situaci pacienta, příčinách nespavosti i na tom, zda je přítomno nějaké základní onemocnění (pokud ano, pak je nutné zároveň léčit i toto onemocnění). Terapeutické přístupy lze i vzájemně kombinovat. V léčbě nespavosti lze zhruba rozlišit tři základní přístupy [4], které jsou stručně popsány v následujících odstavcích.

Spánková hygiena

Spánková hygiena je souhrnné označení pro soubor doporučených postupů a návyků, které člověku pomáhají lépe spát. Kvalitu svého spánku mohou lidé často sami zvýšit tím, že změní své spánkové návyky, a třeba i částečně svůj životní styl. Existuje mnoho možností, jak dosáhnout dostatečně dlouhého i kvalitního spánku, a každá z nich je velmi individuální. Obecně lze pro dobrou spánkovou hygienu doporučit následující:

• vyhýbat se pozdním a vydatným jídlům;
• dostatek pohybové aktivity během dne, nikoli však v pozdních večerních hodinách;
• dodržovat „rituály“ usnadňující usínání (např. čtení před spaním apod.);
• dostatečné vyvětrání ložnice před ulehnutím ke spánku;
• nerušené prostředí pro spánek;
• zdravá strava.

Psychoterapie

V rámci psychoterapie se používá kognitivně behaviorální terapie (KBT) a některé tzv. kognitivní intervence (psychologické přístupy zaměřené na změnu myšlení, vnímání a postojů), jako jsou například relaxační metody, mindfulness, kontrola rušivých podnětů, spánková restrikce, řešení problémů, zvládání stresu apod.

Medikamentózní léčba

Hypnotika neboli „prášky na spaní“ jsou léky, které navozují spánek a většinou se používají ke krátkodobé léčbě nespavosti. Léky však nedokážou odstranit příčinu nespavosti, proto je užívejte pouze po konzultaci s ošetřujícím lékařem! V rámci medikamentózní léčby nespavosti bývají předepisovány různé skupiny léčiv, které obsahují různé účinné látky, například:

• agonisté benzodiazepinových receptorů – eszopiklon, zaleplon, zolpidem;
• benzodiazepiny – triazolam, temazepam;
• antidepresiva – doxepin;

Pokud má pacient zároveň nějaké základní onemocnění, může mu lékař předepsat i léky zaměřené na toto onemocnění.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud se špatně vyspíte jen občas, obvykle to není důvod k obavám. Pokud však špatně spíte po delší dobu, jste během dne unavení a/nebo je ovlivněn váš pocit tělesné a duševní pohody, resp. celkové fungování v každodenním životě, měli byste navštívit svého praktického lékaře. Rozhodně byste neměli návštěvu lékaře odkládat, pokud vaše potíže se spánkem trvají již více týdnů. Praktický lékař vás v případě potřeby odešle na specializované pracoviště – například k lékaři specializujícímu se na spánkovou medicínu, k psychoterapeutovi apod.

Autor: gesundheit.gv.at (zdroj: nzip.cz)