Praktici jako „geriatři první linie“
V ordinacích přibývá starších pacientů, kteří často užívají velké množství léků a zároveň si nepamatují jejich názvy ani důvod užívání, což komplikuje správné nastavení léčby.
Ilustrační obrázek (generováno pomocí AI, ChatGPT)
Nevhodná nebo nesprávně užívaná medikace může u seniorů vést k pádům, zmatenosti, deliriu či zhoršení paměti, což zvyšuje riziko hospitalizací i ztráty soběstačnosti.
Podle předsedy Sdružení praktických lékařů přebírá praktický lékař roli „geriatra první linie“, protože jako jediný často vidí pacienta v celém zdravotním i sociálním kontextu.
Taková komplexní péče je však velmi náročná nejen medicínsky, ale i časově a organizačně, protože lékaři se pohybují na pomezí zdravotní a sociální péče.
Polypragmazie jako klíčový problém ordinací
Diskuse o bezpečné léčbě seniorů, omezování polypragmazie a lepší koordinaci péče patřilo mezi hlavní témata XX. kongresu primární péče, který se konal 20. a 21. března v Praze.
Polypragmazie, tedy užívání velkého množství léků, patří k nejčastějším, ale zároveň nejméně systematicky řešeným problémům v ordinacích praktických lékařů.
Podle praktické lékařky je organismus staršího člověka citlivější na léčbu, a proto i běžně tolerované léky mohou způsobit pády, zmatenost nebo zhoršení soběstačnosti.
Pravidelné hodnocení medikace je proto zásadní, aby bylo jasné, zda jsou všechny léky skutečně potřebné a zda jejich přínos převažuje nad riziky.
Depreskripce a složité nastavování léčby
Praktický lékař často skládá medikaci z výpovědi pacienta, lékového záznamu i zpráv od specialistů, což je proces náročný na čas i přesnost.
Součástí moderní péče je také depreskripce, tedy bezpečné snižování počtu léků, která pomáhá minimalizovat rizika spojená s nadměrnou medikací.
Podle odborníků nelze u seniorů jednoduše určit bezpečný počet léků, protože někdy jsou tři příliš mnoho a jindy může být i dvanáct léčiv opodstatněných.
Léčba musí být vždy individuální a zohledňovat diagnózy, celkový stav i preference pacienta, což klade vysoké nároky na rozhodování lékaře.
Problémy s orientací a dodržováním léčby
U orientovaných seniorů lékaři doporučují jednoduchý seznam léků, který mají pacienti stále u sebe, například v peněžence, což usnadňuje kontrolu i komunikaci.
Současně lékaři kontrolují lékový záznam, aby zjistili, zda si pacient léky skutečně vyzvedává a užívá podle doporučení.
U pacientů s kognitivním deficitem je situace výrazně složitější, protože často nejsou schopni léčbu správně dodržovat, což může ohrozit jejich zdravotní stav.
Řešením bývá zjednodušení režimu, například podávání léků jednou denně nebo v době přítomnosti pečovatele, což zvyšuje bezpečnost léčby.
Doplatky, záměny léků a doplňky stravy
Dalším problémem je nejasnost doplatků za léky, protože lékař často neví jejich přesnou výši, přestože je důležité o ní pacienta informovat.
V lékárnách dochází k častým záměnám léků bez medicínského důvodu, což seniorům komplikuje orientaci, protože se jim pravidelně mění názvy přípravků.
Specifickou oblastí jsou doplňky stravy, které senioři často užívají na základě reklamy, a někdy jimi nahrazují předepsanou léčbu s prokázaným účinkem.
Kontrola správného užívání léků je u seniorů žijících o samotě velmi obtížná, což zvyšuje riziko chyb v medikaci.
Potřeba posílení terénní péče
Podle odborníků by situaci výrazně zlepšilo posílení terénní péče, zejména zapojení sester praktických lékařů, které své pacienty dobře znají.
Dlouhodobá znalost zdravotního i rodinného zázemí pacientů umožňuje efektivnější péči a přispívá ke snížení nemocnosti i hospitalizací.
Kontinuita péče je jednou z největších výhod primární medicíny, protože pomáhá udržet pacienty déle soběstačné a v domácím prostředí.
Podle předsedy Sdružení praktických lékařů je cílem, aby lidé mohli přirozeně stárnout doma, což vyžaduje dostatek praktických lékařů i terénních sester.
Stárnutí populace zvyšuje tlak na zdravotnictví
S rostoucím počtem seniorů lze očekávat další nárůst podobných případů v ordinacích, což bude klást vyšší nároky na organizaci zdravotní péče.
Péče o geriatrické pacienty se tak stává jednou z nejdůležitějších oblastí primární zdravotní péče v České republice.
Již dnes žije v Česku více seniorů než dětí, přičemž lidé starší 65 let budou v roce 2030 tvořit přibližně 24 % populace.
Do roku 2050 se jejich podíl zvýší na téměř třetinu obyvatel, což zásadně ovlivní zdravotní i sociální systém.
Zpracovala redakce PROPRARODIČE (zdroj: MaVe PR, TZ z 20.3.)
