Co když se vaše vnouče chce stát parfumérem? Nahlédněte do světa, kde se “rodí” parfuméři
Možná jste už slyšeli od svých vnoučat ledacos - že budou kosmonauty, veterináři, youtubery… Ale co když jednou přijdou a řeknou: „Babi, dědo, já chci být parfumér!“
Zdroj: Mandario Company
Nebojte, není to žádná výstřednost. Parfumér je něco jako umělec s laboratorním pláštěm - člověk, který dokáže proměnit květinu, dřevo nebo úplně obyčejnou vzpomínku v nádhernou vůni. A tahle profese má dnes docela slušný věhlas i budoucnost.
Pojďme si tedy říct, co vlastně taková cesta za „nosovým povoláním“ obnáší, kdybyste náhodou měli doma talent, kterému rozkvetou oči pokaždé, když ucítí jasmín nebo levanduli.
Co se učí parfuméři?
Možná si říkáte: „To existuje škola na čichání?“ Ano - a pořádná! Studium parfumérství trvá běžně čtyři roky, a čichová paměť je tam důležitější než tělesná výchova a matematika dohromady.
Budoucí parfuméři se učí například:
Poznat stovky ingrediencí po čichu
Přibližně 500 vůní, které musí bezpečně rozeznat poslepu. A to mluvíme o těch základních. Celkem existují tisíce ingrediencí - takže žádné flákání.
Praxe v laboratoři i venku v přírodě
Aby pochopili vůni růže, nestačí si ji očuchat z lahvičky. Studenti chodí do botanických zahrad, na plantáže levandule, dokonce i do zahraničí - aby věděli, odkud pochází to, s čím později pracují.
Míchání vlastních vůní
Začínají jednoduchými kombinacemi, pak analyzují známé parfémy a učí se, proč jedna vůně vydrží na pokožce celý den, zatímco jiná zmizí dřív než ranní káva.
Kde se parfuméři učí? Nejčastěji ve Francii
Pokud by to vaše vnouče myslelo vážně, dříve nebo později ho cesta zavede do kolébky parfémů - do Francie.
Mezi nejznámější školy patří:
- École Supérieure du Parfum (ESP), Paříž
- ISIPCA, Versailles
- Givaudan Perfumery School, Paříž - ta je legendární. Otevřeli ji v roce 1946 a její absolventi vytvořili asi třetinu všech parfémů, které dnes známe. To je skoro jako kdyby většina světových kuchařů chodila do stejné kuchařské školy - jen místo vaření míchají tóny vůní.
Co studenti během let zažijí?
- Cesty za surovinami - levandule v Provence, mimóza v Maroku… a ano, opravdu tam studenti jezdí.
- Propojení s uměním - opera, balet, galerie. Vůně má vyprávět příběh, ne jen hezky vonět.
- Učení od mistrů parfumérů - takových těch, kteří poznají vůni vanilky dřív, než ji otevřete.
A hlavně spoustu tréninku, který buduje trpělivost, smysl pro detail i kreativitu. Dovednosti, které se v životě hodí, i když z dítěte nakonec parfumér nebude.
Zajímavost na závěr
Naše parfumérka vyprávěla, že u přijímaček dostala za úkol namíchat vůni peněz. Ano, opravdu peněz. A věřte, že to není vůně ani šťastného výherního tiketu, ani peněženky po výplatě - spíš velmi specifická kombinace papíru, inkoustu a čichové magie.
A proč to celé prarodiče zajímá?
Protože právě vy často stojíte za tím, když dítě něco opravdu táhne. Možná mu dáte tu první knihu o vůních, první bylinku k ovonění, nebo budete ti, kdo řeknou: „Zkus to. A jestli tě to baví, jdi za tím.“ A někdy právě tohle stačí, aby se z malého snílka stal člověk, který jednou vytvoří vůni, která potěší tisíce jiných lidí.
Autor: Mandario Company s.r.o.