Jak pohyb ovlivňuje naše tělo: Přehled účinků na jednotlivé orgány a systémy
Pohybový aparát se skládá ze svalů, šlach, vazů, kostí a kloubů. Jejich vzájemná souhra zajišťuje správné držení těla a umožňuje pohyb. Svaly jsou lépe prokrvené, proto se zátěži přizpůsobují rychleji než šlachy, vazy, kosti nebo kloubní chrupavky. Silné svaly dokážou pohybový aparát zpevnit, což platí zejména u kolenních kloubů, ramenních kloubů a páteře. Pravidelná zátěž kromě toho zvyšuje hustotu kostí a nosnost kloubů.
Zdroj\. freepik.com
Účinky na kosterní svalovou tkáň
Přibližně 40 % tělesné hmotnosti (u žen o něco méně, u mužů o něco více) je tvořeno tzv. kosterní svalovou tkání, která nám umožňuje aktivně vykonávat pohyby. V lidském těle se nachází více než 650 různých svalů: každý z nich se skládá z mnoha svalových vláken, která se mohou zkracovat nebo natahovat. Svalová kontrakce (stažení) je aktivní proces, při kterém je využívána energie. Naopak svalová relaxace (uvolnění, natažení svalu) je pasivní proces, při kterém energie není potřeba.
Vliv tělesné aktivity na svaly závisí na typu a množství fyzické zátěže:
- Tělesná aktivita s nižší silovou zátěží a delším trváním – tedy vytrvalostní cvičení – zlepšuje aerobní metabolismus a zvyšuje vytrvalostní výkon.
- Naopak cvičení s vysokou silovou zátěží a kratší dobou trvání – tedy silové cvičení – podporuje růst svalů a zvyšuje silový výkon.
- Cvičení jednotlivých pohybových sekvencí zlepšuje souhru svalů, a kromě síly má vliv i na obratnost.
Účinky na kardiovaskulární systém
Kardiovaskulární systém se skládá ze srdce, krevních cév a krve. Krevní oběh si můžeme představit jako „dopravní systém“, který každou buňku v našem těle zásobuje živinami, kyslíkem a některými dalšími látkami (např. hormony a protilátkami imunitního systému), a naopak odvádí pryč oxid uhličitý a odpadní produkty látkové přeměny (metabolismu). Srdce je možné přirovnat k pumpě tohoto „dopravního systému“, zatímco krevní cévy jsou soustavou trubic, v nichž proudí asi čtyři až pět litrů krve. Ta obíhá tělem takovou rychlostí, že celý její objem proteče srdcem přibližně jednou za minutu. K tomu srdce potřebuje za normálních okolností (tedy za nízké fyzické aktivity) provést asi 60 až 80 stahů (tepů) za minutu; toto číslo je označováno jako srdeční frekvence. Při fyzické zátěži však srdce zvyšuje svou frekvenci až na cca 200 úderů za minutu – a dokáže zvýšit i svůj tepový objem, tedy množství krve vypuzené během jednoho úderu. Krev může při maximální zátěži protéci srdcem až pětkrát za minutu: proudí tedy rychleji a dodává svalovým buňkám více kyslíku.
Účinky na dýchací systém
V plicích probíhá výměna plynů mezi vzduchem a krví. Při nádechu přijímáme kyslík (O2), při výdechu se uvolňuje oxid uhličitý (CO2). Plíce fungují jako měch, kterým pohybují dýchací svaly. V klidu na jeden nádech vdechneme nebo vydechneme přibližně půl litru vzduchu. U zdravého dospělého člověka je klidová dechová frekvence přibližně 16–20 dechů za minutu. Při fyzické námaze se zvyšuje nejen dechová frekvence, ale i dechový objem. Pravidelným vytrvalostním tréninkem posilujeme především dýchací svaly, nikoli plíce samotné. Posílení dýchacích svalů nicméně může vést k lepšímu využívání kapacity plic.
Autor: gesundheit.gv.at (zdroj: nzip.cz)
