Jožka Šmukař: Profesor Jan Pirk mě zachránil po telefonu
Zpěvák Jožka Šmukař patří mezi naše nejznámější interprety lidových písní. S jeho cimbálovou kapelou ho můžeme například pravidelně vídat každý Silvestr po půlnoci na televizních obrazovkách, kde zpívá a uvádí zábavný pořad zhruba dvě desítky let. A právě natáčení tohoto pořadu se mu před lety stalo téměř osudným. Co se tenkrát přihodilo a jak se stal profesionálním zpěvákem, nám prozradil v následujícím rozhovoru
Jožka Šmukař (zdroj: RADA SENIORŮ ČR)
Jožko, kdy vás poprvé napadlo, že byste se mohl stát profesionálním zpěvákem?
O tom jsem v mládí neuvažoval. Asi to bylo tím, že u nás doma se vždycky zpívalo, a že bych se měl někdy živit zpěvem, mě tenkrát vůbec nenapadlo. Byli jsme tři kluci a všichni jsme i s rodiči zpívali lidové písničky. Zkrátka u nás bylo veselo.
Dokázal byste si ještě vzpomenout na první písničku, kterou jste zpíval jako malý kluk?
Stoupl mi koníček na malíček, jouvej, jouvej, to to bolí.
Jak tedy došlo k tomu, že jste se stal populárním interpretem lidovek a znají vás posluchači po celé republice?
Začalo to už asi v mých pěti letech. Tenkrát fungovala taková osvětová beseda a já s tátou a s o čtyři roky starším bráchou Zdeňkem jsme to tam vždycky nějak zpestřili.
Takže jste začal již jako malý kluk veřejně vystupovat?
Dá se to tak říct. Pod jejich vedením jsem zpíval první hlas. Otec nás doprovázel na harmoniku a jezdili jsme po různých oslavách, včetně MDŽ. Když později bratr s kamarádem založili cimbálovou kapelu, nebylo o čem přemýšlet.
Profesionálním zpěvákem jste se pak stal kdy?
Poté, co jsem zpíval s bratrem v cimbálovce, si mě všimli u dechovky a na stará kolena jsem se zase k cimbálové kapele vrátil. Abych odpověděl na vaši otázku, povoláním se mi zpívání stalo tuším od roku 1981, kdy jsem začal zpívat s Honzou Slabákem v Moravance. Procestovali jsme tenkrát skoro celou Evropu.
Několik let jste zpíval s touto slavnou kapelou, a co bylo pak dál?
S Moravankou jsem účinkoval do roku 1986, potom jsme založili brněnskou Moravěnku. Tam jsem působil celkem devatenáct let. V současné době mám svoji cimbálovou muziku.
Z vašich bratrů jste v muzice nejznámější. Čím to?
Řekl bych, že o mně se spíš nejvíc píše a jsem více na očích. Jeden můj bratr vystudoval operní zpěv, zpíval v opeře a byl vedoucím katedry operního zpěvu. Byl pedagogem na Janáčkově akademii, asi před dvěma roky odešel do důchodu. Nejstarší Tonda vystudoval vojenskou školu a zpívá jen amatérsky.
Autor: Jaroslav Benda
Dokončení rozhovoru v Době seniorů č. 08/2025
