Václav Kopta: mojí vášní jsou autobusy

Váš děda byl spisovatelem, otec známým textařem, mimo jiné je spoluautorem nezapomenutelného hitu Saxana. Vy jste také úspěšným textařem, ale zároveň jste napsal i několik knih. Po kom jste zdědil svůj talent?

Talent souvisí většinou s muzikou, psaní je spíše věc zvyku a povahy. Když se někdo chce stát spisovatelem, spíš musí být zvědavý než talentovaný, musí vědět, že pokud to nevysedí, tak nic nenapíše. Bez trpělivosti se romány psát nedají. Myslím, že mě spíše utvářelo prostředí, ve kterém jsem vyrůstal. To, že občas píši nějaké písňové texty a povídky, je dáno tím, do jaké rodiny jsem se narodil, než tím, že bych měl talent.

Vnímal jste jako malý kluk umělecké prostředí, v němž jste vyrůstal?

To víte že ano. Narodil jsem se v domě, v němž se za první republiky střídaly velmi zajímavé návštěvy, ti nejvýznamnější umělci, malíři, spisovatelé, básníci… Za mým otcem textařem pak chodila spousta populárních zpěvaček a takové prostředí zkrátka malého kluka pochopitelně ovlivní. Vnímal jsem to sice, potkával jsem doma slavné zpěvačky, ale vlastně jsem to nijak neprožíval. Já byl totiž už od mala posedlý autobusy, takže mě ty návštěvy vlastně ani nijak nezajímaly. Mě mnohem víc zajímalo, jaký autobus kolem nás projel, kdo ho řídí a tak.

Proč vás přitahovaly právě autobusy?

Asi proto, že jsme neměli auto. Rád jsem samozřejmě i jezdil autobusy. Rodiče mě posílali na chalupu autobusem RTO, ten byl moc fajn. Fascinace autobusy mi už zůstala. Dodnes. Je to můj celoživotní koníček, který mě stále baví, a navíc mě přivedl i ke spoustě zajímavé práce.

Takže doma máte asi hodně modelů autobusů…

To ano. Desítky, možná už i stovky. Teď na jaře to už budu muset trochu zredukovat. Nechám si jenom pár opravdu zajímavých kousků, které mají pro mě osobní hodnotu nebo jsou něčím unikátní.

Sledujete třeba autobusy i na silnicích, autobusy městské hromadné dopravy nebo ty dálkové?

No samozřejmě! Mám to štěstí, že jsem byl osloven, abych moderoval pořad, který se jmenuje Bus Salon s Václavem Koptou. Objížděl jsem naše velká města a představoval tamní dopravní podniky, jejich historická i současná vozidla, natáčelo se samozřejmě i v autobusových garážích. Měl jsem tak možnost se svézt i různými autobusy. A to byl opravdu zážitek! Jsem tak neustále v čilém kontaktu s dopravní technikou. Bedlivě sleduji i návrat trolejbusů na silnice Prahy. Jsem velkým podporovatelem trolejbusů, podporovatelem elektrifikace. Líbí se mi jejich krásně tichý provoz a myslím, že do ulic Prahy rozhodně patří.

Pozorujete autobusy třeba i v zahraničí?

To víte, že ano. Ať přijedu kamkoli, už se dívám po autobusech. Jsem prostě celoživotní fanda do dopravy. Baví mě i tramvaje a vlaky. Jen ta auta moc ne. Auto je pro mě praktický prostředek, který mě dostane z bodu A do bodu B, ale vyloženě novinky z oblasti aut nesleduji. Pro mě je důležité, aby auto bylo spolehlivé a dovezlo nás, kam má.

V době covidu jste se na několik měsíců dokonce stal řidičem autobusu městské hromadné dopravy v Praze. Vzpomenete si, kdy jste seděl vůbec poprvé za volantem autobusu a jaký jste měl tehdy pocit?

Tak to už je hodně dávno. Jako dítě jsem seděl na klíně řidiči autobusu RTO, co u nás jezdil, to mi byly asi čtyři roky. To bylo překvapení, jak je ten volant obrovský a nedá se s ním skoro ani pohnout, protože tehdy neměl posilovač. Na tohle si celkem dobře vzpomínám. Dokonce i na vůni těch starých autobusů. Pamatuju si také, jak mě posadili na vyhřátý poklop motoru v autobuse hned vedle pana řidiče. To byl zážitek!

Právě tohle jsou takové ty zásadní momenty pro malého milovníka autobusů. Je zajímavé sledovat i historický vývoj autobusů. Je až neuvěřitelné, jak moc se autobusy změnily za posledních třicet čtyřicet let. Ať už po technické stránce nebo jak se zvýšila bezpečnost i obslužnost. U nás je navíc velmi propracovaná obslužnost městskou hromadnou dopravou, a to nejen v Praze, ale také v dalších městech. V porovnání s ostatními země jsme na tom s hromadnou dopravou velmi dobře.

Foto archiv Divadla Lucie Bílé

Dokončení rozhovoru v časopise Doba seniorů 02/2026