Proč naše tělo potřebuje pohyb?
Tělesné a duševní schopnosti moderních lidí se vyvíjely několik milionů let. Od počátku lidstva až relativně donedávna bylo možné zajistit si potravu – a tím i zdroj energie – výhradně prostřednictvím tělesné aktivity. To platí nejen pro získávání potravy sběrem nebo lovem (jako tomu bylo u našich nejstarších předků), ale také pro většinu zaměstnání, která lidé vykonávali až do poloviny minulého století. Teprve v posledních několika desetiletích se životní podmínky výrazně změnily, zvláště pak v průmyslově vyspělých zemích: jednak je přísun potravy prakticky neomezený, jednak lze život zvládat bez větší fyzické námahy.
Zdroj: freepik.com
Naše genetická výbava je však stále uzpůsobena k tomu, abychom nějakou míru tělesné aktivity vykonávali. Lidské tělo funguje správně pouze tehdy, je-li určité množství energie přeměňováno prostřednictvím pohybu. Pohybová aktivita pomáhá udržovat naši výkonnost i celkové zdraví. Proto je potřeba si uvědomit, že pravidelný pohyb je normální a zdravý, zatímco jeho nedostatek je pro lidské zdraví škodlivý.
Pohyb máme v genech
Pro přežití bylo vždy důležité umět rychle reagovat na okolní prostředí: v případě nebezpečí bleskově utéct nebo se bránit, v případě chladu nebo horka udržovat normální tělesnou teplotu apod.
Jinými slovy, biologicky jsme „naprogramováni“ k tomu, aby se náš organismus neustále přizpůsoboval okolnímu prostředí. Tento „program“ je starý mnoho milionů let a je zakódován nejen v těle člověka, ale i mnoha dalších živočichů. Odborně je označován jako stresová reakce a odedávna byl nezbytnou podmínkou k přežití.
Pohyb spotřebovává energii
Tělo potřebuje energii nejen k pohybu, ale zejména pro základní funkce, jako jsou srdeční aktivita, dýchání, krevní oběh, trávení, činnost mozku nebo metabolismus. Za normálních okolností je energetická bilance těla v rovnováze – tedy vyrábíme tolik energie, kolik jí spotřebujeme. Naše tělo však neustále reaguje na podněty z okolí, ať už vědomě či nevědomě. Pokud jsme aktivní, spotřebováváme více energie: tělo se tomu přizpůsobí a nastaví novou rovnováhu, při níž je spotřeba energie větší.
Právě zmiňovaná stresová reakce umožňuje organismu, aby podle potřeby podával vyšší výkony, které mají vyšší spotřebu energie.
Jak působí pohyb na tělo?
Tělesná aktivita je pro normální fungování organismu a udržení výkonnosti nezbytná. Lidské tělo se totiž průběžně přizpůsobuje množství a typu pohybové aktivity, kterou člověk vykonává. Podle toho, jaké nároky klademe na naše tělo, se jeho výkonnost zvyšuje, snižuje nebo zůstává stabilní. Pokud jsou naše tělesné systémy přiměřeně zatěžovány, fungují správně. Pokud je však nenutíme „pracovat“, postupně svou výkonnost ztrácejí (a navíc jsou náchylnější k různým poruchám či onemocněním).
Rozhodující pro to, jestli se naše tělesná výkonnost bude zvyšovat nebo snižovat, je množství fyzické zátěže. Pokud je tělesná aktivita dostatečně vysoká a trvá po dostatečně dlouhou dobu, spustí se růstové procesy (např. ve svalech). Pokud naopak organismus není dostatečně zatěžován, „nepoužívané“ části pohybového aparátu slábnou. Typickým příkladem je situace, kdy je zlomená noha několik týdnů v sádře a nelze s ní hýbat: svaly nohy, které by za normálních okolností vyvíjely aktivitu, se ztenčují a slábnou. Oslabené svaly znovu získají sílu až po uzdravení zlomeniny a obnovení běžné zátěže, na kterou byly původně zvyklé. Tento proces lze urychlit správnou rehabilitací a cíleným tréninkem.
Pozor! Pokud je „dávka“ fyzické zátěže příliš vysoká, pohybový aparát se nemusí dokázat přizpůsobit. To může vést k různým zraněním, zvláště pak šlach a kloubů.
Autor: gesundheit.gv.at (zdroj: nzip.cz)
