Léčit za každou cenu? Rozhodnout musí pacient

Výzvy léčby pokročilé rakoviny plic

„Každý rok rakovinou plic onemocní přibližně 6 600 lidí. Většina k nám přichází pozdě, v době, kdy už nelze nádor operovat, a naděje na plné uzdravení je tak téměř nulová. U těchto pacientů se snažíme o prodloužení života v co nejlepší kvalitě, k čemuž nám pomáhá řada moderních léků. Účinná terapie však často bývá zároveň toxická a provází ji nežádoucí účinky. Ty mohou nemocné velmi potrápit, a přitom prodloužit život jen o několik měsíců. Bohužel nemocní občas nedostávají dost srozumitelných informací, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout, jak dál. Lékaři by měli s pacienty důkladně a otevřeně hovořit o tom, co léčba skutečně obnáší – fyzicky, psychicky i časově,“ říká doc. MUDr. Martin Svatoň, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň.

Mezi nežádoucí projevy účinné léčby mohou patřit například nevolnost, únava, vyrážka, zažívací obtíže a řada dalších. „Moderní léky jsou velmi účinné a pacientům umí prodloužit život. Je však potřeba vždy zvážit, jak člověka ovlivní. Zejména u starších lidí se setkáváme s ostychem, bojí se zeptat. A někdy my sami hovoříme jazykem, kterému pacienti pořádně nerozumí. U nás v nemocnici úzce spolupracujeme s paliativním týmem na tom, abychom pochopili, jak chce člověk závěr svého života prožít, jaký je jeho cíl, a podle toho léčbu citlivě uzpůsobili,“ pokračuje doc. Svatoň. Připomíná, že nelehkému rozhodnutí čelí i nejbližší příbuzní nemocných.

Program časného záchytu a moderní diagnostika

Pneumologové dlouhodobě usilují o co nejčasnější záchyt rakoviny plic, která zpočátku nebolí ani se nijak neprojevuje. Proto se na ni ve více než 70 % přijde pozdě. Od roku 2022 pomáhá program časného záchytu rakoviny plic zaměřený na současné či bývalé kuřáky mezi 55. a 74. rokem.

Podle přednostky Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK prof. MUDr. Martiny Koziar Vašákové, Ph.D., lékaři od roku 2022 do 2024 vyšetřili 20 349 lidí. Nízkodávkové CT na akreditovaných pracovištích absolvovalo 14 989 osob. „U 3,7 % vyšetřených byl výsledek rizikový. Ze zápisu v Národním onkologickém registru (NOR) víme, že 126 z nich má rakovinu plic, na zápis do NOR ještě čeká 35 % osob s nálezem. U 48 % lidí se díky programu našel nádor včas, ve stadiu 1. Přibližně u 34 % už to bylo v pokročilých stadiích 3 a 4,“ přibližuje dosavadní výsledky prof. Koziar Vašáková.

Nezbytnou součástí diagnostiky rakoviny plic je bronchoskopie. Slouží k přesnému určení polohy, typu či velikosti nádoru v plicích. Jak říká doc. MUDr. Jiří Votruba, Ph.D., přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN v Praze, Česká republika pokulhává za západním světem v kvalitě technologií, které umožňují precizní vyšetření. „V poslední letech došlo k prudkému rozvoji v diagnostice plicních nádorů. K přesnému zobrazení a cílenému odběru vzorků se stále častěji využívá kombinace 3D zobrazení a navigované bronchoskopie. Metoda umožňuje vyšetřit i periferní plicní ložiska, lépe navigovat při odběru vzorků. Zobrazuje anatomii dýchacích cest s vysokým rozlišením a do budoucna bychom díky ní mohli provádět i léčebné zákroky, což by pro pacienta bylo výrazně komfortnější,“ říká doc. Votruba. V ČR ale tato technologie dosud chybí, i kvůli neochotě plátců péče výkony hradit.

Cesta pacienta a podpora pacientů

Plicní lékaři se také snaží o to, aby měli všichni nemocní s rakovinou plic stejný přístup k léčbě ve všech částech republiky. Ve spolupráci s pacientskou organizací Hlas onkologických pacientů tak vznikla Cesta pacienta s karcinomem plic. Ta pomáhá nově diagnostikovaným lépe se zorientovat, na koho se při potížích obrátit a jaká vyšetření a kde absolvovat.

„Když člověk onemocní, je obvykle v šoku a řadu informací vůbec nevnímá. Neví, kam má jít, co má dělat – v tom by měl tento návod pomoci. Víme o krajích, kde záchyt pacientů s rakovinou plic a jejich následné rychlé převzetí do specializovaného centra vázne. Abychom situaci zlepšili, objíždíme tyto kraje a domlouváme se se všemi zodpovědnými, jak zlepšení dosáhnout,“ vysvětluje předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D. Připomíná, že na karcinom plic v tuzemsku ročně zemře téměř 5 400 lidí.

Pomoc pacientům přináší i Český občanský spolek proti plicním nemocem, který letos na podzim zakládá Klub pacientů s rakovinou plic.

Odborné společnosti a programy

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS)

Odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Informace o společnosti lze nalézt na www.plicnilekarstvi.cz.

Garantem programu časného záchytu karcinomu plic je Ministerstvo zdravotnictví a na provedení se podílí Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR s odbornými společnostmi a dalšími institucemi. Informace o programu časného záchytu karcinomu plic lze nalézt na https://prevenceproplice.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.

 Zdroj: MaVe PR