První kroky po úmrtí manžela nebo manželky – co je potřeba zařídit
Ztráta životního partnera patří k nejtěžším životním situacím, které mohou člověka potkat. Bohužel i v době truchlení čeká pozůstalého manžela nebo manželku řada praktických kroků, které nesnesou odkladu. Bez ohledu na to, jak bude probíhat dědické řízení nebo co obsahovala případná závěť, je nutné se v prvních dnech nebo týdnech po úmrtí zorientovat v tom, co, kde a kdy je třeba zařídit, a kdy je naopak lepší si na některé kroky přizvat advokáta.
Zdroj: Advokátní kancelář ELEMENTZ LEGAL
Ohlášení úmrtí a jeho formální náležitosti
Pokud manžel či manželka zemřeli ve zdravotnickém zařízení, úmrtí ohlašuje samo zařízení. Pokud k úmrtí došlo doma, je nutné přivolat lékaře, který vystaví list o prohlídce zemřelého. Bez tohoto dokladu nelze tělo zesnulého předat pohřební službě.
Zdravotnické zařízení nebo lékař, který list o prohlídce vystavil, jej následně zasílá příslušnému matričnímu úřadu – ten na jeho základě vydává úmrtní list.
Úmrtní list obsahuje jméno a příjmení zesnulého, datum narození, datum a místo úmrtí, místo trvalého pobytu v době úmrtí a údaj o manželovi či manželce.
Je vhodné vyžádat si rovnou více vyhotovení úmrtního listu, ušetří to opakované návštěvy úřadu, protože list budete potřebovat prakticky u každého dalšího kroku popsaného níže.
Tip: Sjednání pohřbu a volba pohřební služby nemusí proběhnout ve spěchu prvního dne. Pohřební služby ale následně samy provedou i ohlášení na matriku a poradí s dalšími formalitami.
Doklady zesnulého a další oznamovací povinnosti
Kromě samotného úmrtního listu je třeba v prvních dnech vyřešit i osobní doklady zesnulého a několik oznámení, na které se snadno zapomíná:
- Odevzdání dokladů zesnulého: Občanský průkaz, řidičský průkaz a kartičku zdravotní pojišťovny je vhodné odevzdat neprodleně, obvykle při vyřizování na matrice nebo přímo příslušným úřadům
- Úřad práce ČR: Pokud jste u zesnulého byli vedeni jako pečující osoba v žádosti o příspěvek na péči, je nutné úmrtí nahlásit i zde. Opomenutí může vést k přeplatku, který budete muset později vracet.
- Zaměstnavatel zesnulého: Pokud byl stále v pracovním poměru, informujte zaměstnavatele co nejdříve. Pracovní poměr úmrtím zaniká a zaměstnavatel má povinnost zesnulého odhlásit ze sociálního a zdravotního pojištění.
Banky a platební povinnosti
Jakmile se banka o úmrtí klienta dozví (typicky na základě předloženého úmrtního listu), zablokuje účet zesnulého – a to i v případě, že šlo o účet společný. Důvodem je, že prostředky na účtu se stávají součástí dědictví a nesmí se s nimi až do skončení dědického řízení nakládat bez souhlasu notáře.
Co to v praxi znamená:
Trvalé příkazy včetně SIPO vázané na účet zesnulého přestávají fungovat, jakmile je účet zablokován. Je potřeba včas zajistit úhradu důležitých plateb (nájem, energie, pojistné) z jiného účtu, aby nevznikly prodlení nebo penále.
Pokud měl pozůstalý manžel/manželka vlastní samostatný účet, ten zablokován není a lze jej běžně používat.
Banky obvykle umožňují z účtu zesnulého uhradit přiměřené náklady pohřbu i před skončením dědického řízení, na základě předložených dokladů (faktura od pohřební služby). Konkrétní postup a limity se liší banku od banky, je tedy vhodné se informovat přímo u příslušné pobočky nebo klientské linky.
Pojištění majetku (např. pojištění domácnosti či nemovitosti) uzavřené na jméno zesnulého může úmrtím zaniknout – je vhodné si u pojišťovny ověřit, zda a jak dál platí.
Zvláštní pozornost si zaslouží nájemní bydlení: pokud byla nájemní smlouva vedena pouze na jméno zesnulého manžela/manželky, nájem automaticky nepřechází na pozůstalého ve všech případech. Pozůstalý se stává výlučným nájemcem zpravidla jen tehdy, pokud se zesnulým skutečně žil ve společné domácnosti v dané nájemní nemovitosti, tuto situaci je vhodné řešit s pronajímatelem co nejdříve.
Vdovský a vdovecký důchod
Nárok na vdovský, resp. vdovecký důchod vzniká automaticky ze zákona, pokud bylo manželství platné ke dni úmrtí – žádost je ale nutné podat, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) jej bez podnětu nepřizná.
Žádost se podává na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého pobytu žadatele, osobně, na základě sepsaného protokolu. K žádosti je potřeba předložit úmrtní list zesnulého manžela/manželky, oddací list a doklad totožnosti žadatele. Vdovský/vdovecký důchod náleží zpravidla po dobu jednoho roku od úmrtí automaticky; nárok na jeho trvání po uplynutí této doby je vázán na splnění dalších zákonných podmínek.
Dědické řízení
Dědické řízení není potřeba nikde iniciovat. Matrika informaci o úmrtí předá příslušnému soudu automaticky a notář, který je následně pověřen jako soudní komisař, zpravidla zahájí řízení do jednoho až tří měsíců od úmrtí.
V této fázi vyčkejte na kontakt od notáře – ten pozůstalé písemně nebo telefonicky osloví a svolá k prvnímu jednání (tzv. předběžné šetření), kde se zjišťuje okruh dědiců a předběžný přehled majetku a dluhů zesnulého. Pokud se do přiměřené doby notář neozve, je možné se aktivně informovat u příslušného okresního soudu, který dědické řízení zahájil (podle posledního trvalého bydliště zesnulého), na to, kterému notáři byla věc přidělena.
Doporučení z advokátní kanceláře ELEMENTZ LEGAL
Naprostou většinu kroků po úmrtí manžela zvládne pozůstalý zpravidla sám, bez právního zastoupení. Existuje ale několik situací, kdy se vyplatí kontaktovat advokáta už v této fázi.
Pokud je součástí majetku zesnulého podnikání – živnost, obchodní podíl, nebo spoluvlastnictví firmy, je potřeba rychle vyřešit otázky jako pokračování v živnosti, jednatelská oprávnění nebo správa podílu, než dojde k projednání dědictví. Pokud měl zesnulý dluhy nebo je nejasné, zda je pozůstalost předlužená. Pokud v rodině panuje nesoulad ohledně majetku, závěti nebo toho, kdo se o co postará. Advokát může zastupovat zájmy pozůstalého už v jednání s notářem, nejen až v případném soudním sporu.
