Rýmovník – voňavá bylinka pro zdraví, kuchyni i domácnost
Bylina s výraznou vůní a léčivými účinky si získala oblibu nejen mezi bylinkáři, navíc se stala stálicí českých domácností. Její pěstování je snadné a využití v kuchyni i domácí lékárně pestré. V článku najdete i recepty, které zvládne každý.
Rýmovník není obtížné pěstovat (zdroj: izahradkar/shutterstock.com)
Rýmovník se v posledních letech stal oblíbenou rostlinou všech milovníků pokojových bylinek. Nejenže krásně voní, ale přináší i řadu zdravotních benefitů. Podívejme se na něj blíže a vyzkoušejme si několik jednoduchých domácích receptů.
Co je rýmovník a odkud pochází
Jako rýmovník bývá často označován Plectranthus argentatus, rostlina z čeledi hluchavkovitých. Pochází z Austrálie, dnes se však pěstuje po celém světě. Rod Plectranthus zahrnuje asi 350 druhů – od rostlin přes keře až po polokeře dorůstající výšky 80–100 cm. Má čtyřhrannou lodyhu, oválné ochmýřené listy a světle modré až narůžovělé květy. Rýmovník obsahuje vonné silice podobné eukalyptu, vitaminy A a C a také omega-6 mastné kyseliny.
Rýmovník se používá při rýmě, nachlazení a bolestech v krku. Stačí rozlomit část listu a vdechovat jeho vůni, nebo z listů připravit čaj či inhalaci. Pomáhá i astmatikům a lidem trpícím bolestmi hlavy. Čerstvé listy se výborně hodí k přípravě letních limonád a osvěžujících nápojů – například jako náhrada máty v mojitu. Rýmovník navíc ochutí i běžný čaj a v kuchyni jej lze použít podobně jako šalvěj.
Rýmovník je rychle rostoucí a nenáročná rostlina.
Snadné pěstování rýmovníku
- Přesazování: podle potřeby i dvakrát ročně do běžného substrátu s přídavkem písku.
- Hnojení: v období růstu jednou za 1–2 týdny.
- Zálivka: mírná až střední – přelití způsobuje černání listů i úhyn celé rostliny.
- Stanoviště: světlé okno nebo letnění od května do září na teplém místě s rozptýleným světlem. Dlouhodobé zastínění nesnáší.
- Rozmnožování: snadno řízky, které rychle zakořeňují.
Rýmovník nesnáší dlouhodobé zastínění, netrpí chorobami a škůdci se mu většinou vyhýbají. Pravidelným řezem dosáhneme kompaktního tvaru a dostatku listů pro domácí využití.
Čaj z rýmovníku
Do šálku vložíme 1–2 lístky rýmovníku (záleží na jejich velikosti), zalijeme horkou vodou a necháme 10 minut louhovat. Osladit můžeme medem nebo cukrem. Pro intenzivnější chuť listy předem nalámeme. Při nachlazení, bolestech v krku nebo chřipce pijte 2–3 šálky denně. Čaj je také vhodný pro detoxikaci organismu, podporu trávení a správnou činnost ledvin.
Domácí mast z rýmovníku
Mast pomáhá při popáleninách, ztvrdlé kůži na chodidlech, nebo promazání hrudníku při potížích s průduškami.
Postup:
- Rozehřejeme 200 g sádla.
- Přidáme 20–25 listů rýmovníku a necháme 2–3 hodiny louhovat.
- Po vychladnutí umístíme na 24 hodin do lednice.
- Znovu rozehřejeme, přecedíme a nalijeme do sklenic. Hotovou mast skladujeme v chladu.
Rýmovníkový sirup – vařený i nevařený
Vařený sirup
Ingredience:
- 35 lístků rýmovníku, 1 pomeranč, 1 citron, 1 l vody, 1 kg cukru.
Pomeranč a citron oloupeme a nakrájíme na plátky. Přidáme listy rýmovníku, zalijeme vroucí vodou, zatěžkáme a necháme 24–48 hodin louhovat. Poté přecedíme, přidáme cukr a pomalu svaříme na sirupovou hustotu. Horký sirup plníme do sklenic a uchováváme v chladu.

Výroba nevařeného sirupu
Nevařený sirup
Ingredience:
- 50 větších lístků rýmovníku, cca 1 kg cukru, citron, limetka, pomeranč (podle chuti), citronová šťáva.
Lístky propláchneme, překrojíme a vrstvíte do sklenice s cukrem, citrusy a citronovou šťávou. Uzavřeme a necháme stát na světle, dokud se cukr zcela nerozpustí (několik týdnů). Obsah kontrolujeme, aby se netvořila plíseň. Hotový sirup přecedíme, vymačkáme a skladujeme v chladu a temnu.
Recepty poskytla K. Hliněnská z Prahy.
Domácí repelent z rýmovníku
Rýmovník svými silicemi odpuzuje také kočky a psy (zejména druh Plectranthus caninus), proto se doporučuje umístit rostlinu tam, kde si zvířata značkují své teritorium.
Rýmovník přirozeně odpuzuje hmyz i klíšťata a pomáhá i při bodnutí – stačí vetřít šťávu z listu do pokožky. Silice obsažené v rýmovníku, a konečně i ve většině plektrantů čili moudů, lidově nazývaných „molice“ se využívaly již dříve. Sušené lodyhy se vkládaly do šatníků, kde odpuzovaly moly (odtud je i název molice). Obdobně se využívaly kvetoucí větévky hlošiny úzkolisté (Elaeagnus angustifolia) zvaný „česká oliva nebo kytičky levandule a na podzim plody kdoulí.
Návod na repelent:
Tři hrsti listů zalijeme půl litrem vody a necháme přejít varem. Necháme do druhého dne louhovat, přecedíme a přelijeme do rozprašovače. Používáme podle potřeby.
Autor: Petr Herynek (zdroj: izahradkar.cz)
Fota: shutterstock.com