U kavárenského stolku s Jožkou Kubáníkem
Jednoho krásného květnového dopoledne jsem se na hodinku pohodového vyprávění sešla v uherskohradišťské kavárně s kmenovým hercem Slováckého divadla, Jožkou Kubáníkem. O čem jsme si vyprávěli…

Foto: Český rozhlas, Tomáš Chrástek
Odkud pane Kubáníku pocházíte?
Narodil jsem se v Uherském Hradišti. Náš rod je, ale původem z Vápenic u Starého Hrozenkova, moravsko-slovenské pomezí, krásné, magické Kopanice.
Kudy vedla vaše cesta k divadlu, přes ochotníky, či brněnskou JAMU?
Ne, absolvoval jsem Zlínskou školu umění, u jejíhož založení byl před lety Tomáš Baťa. Škola byla tříletá a rád na to období vzpomínám. Po absolvování jsem působil ve zlínském divadle a od roku 1999 jsem „doma“ v Uherském Hradišti na prknech Slováckého divadla. Zde jsem dostal řadu skvělých příležitostí. Vzpomínám na spolupráci s Květou Fialovou, kde jsme hráli v inscenacích Harold a Maude i Oskar a růžová paní. Obě byly u diváků velmi oblíbené. Záznam Harolda a Maude je k dohledání na internetu, o Oskarovi a růžové paní vznikl moc dojemný dokument s názvem „Jak se potkal Oskar a růžová paní“, ten je tam také, tu a tam se k němu vrátím a připomenu si ty výjimečné chvíle.
Proč právě Slovácké divadlo?
Jako ředitel a režisér tam působil Igor Stránský, ten mě do angažmá přijal, hrál se zajímavý repertoár a našel jsem tam i dobré kolegyně a kolegy a samozřejmě nesmím zapomenout na skvělé publikum.
Vzpomněl jste Igora Stránského, můžete jmenovat dalšího režiséra s nímž se vám dobře spolupracuje?
Určitě, je to J. A. Pitínský. Velmi milý, až tichý člověk s mimořádnou imaginací. Jeho inscenace byly opravdu výjimečné a je mi líto, že se už divadlu nevěnuje. Působil v Národním divadle v Praze, Bratislavě a dalších městech. Všichni u nás ve Slováckém divadle jsme byli vždycky rádi, když jej cesty zavedly i k nám do Uherského Hradiště.
V kolika inscenacích jste ve Slováckém divadle již hrál?
Nerad bych některou vynechal. Bylo jich za ta léta hodně, ale nepočítám je.
A kterou byste doporučil divákům nyní?
V posledních měsících mě dostaly dvě inscenace - Tramvaj do stanice Touha a Farma zvířat.
Která práce je v dohledné době naopak před vámi?
Určitě budu pokračovat v rozhlasovém projektu Českého rozhlasu Brno a Zlín Na pohovce Jožky Kubáníka.
Hosty si zvete dle svého uvážení, či po dohodě a s rozhlasovými dramaturgy?
Je to tak na půl, jsem rád, že se pořad posluchačům líbí a má i svou divadelní podobu, která je oproti té rozhlasové delší a obohacená o cimbálovou muziku Cifra a pěvecký sbor Viva La Musica. Diváci za námi přicházejí přímo do Slováckého divadla a zájem je obrovský. Dokonce tak velký, že jsme se rozhodli přidat představení a už hrajeme dva dny po sobě.
Na pohovce JK, foto: Filip Vondrák
Kdo bude dalším hostem pohovky?
23.a 24. září ve Slováckém divadle přivítám choreografku a tanečnici Lindu Caridad Fernandez Saez, která divákům přiblíží třeba zákulisí vzniku muzikálu Jesus Christ Superstar, a protože ji můžeme vídat i v soutěži Star Dance, tak nám řekne také to, co všechno se může přihodit, když hvězdy tančí a druhým hostem bude zpěvák Ondřej Ruml. Těším se, jak bude nadšený, až uslyší jeho hity v podání cimbálové muziky Cifra a doufám, že si také zazpívá. A vypadá to, že se těší i diváci, protože většina vstupenek, které je možné sehnat ve Slováckém divadle, zmizela do 24 hodin od začátku předprodeje.
A poslední otázka směřuje k divadelním prázdninám. Kam vyrazíte?
S přáteli tradičně do Paříže. Mám rád atmosféru tohoto velkoměsta.
Děkuji za rozhovor.
Ptala se: Alena Kučerová